Moon

🐾Hádky a zranění🐾

Ráno mě vzbudil velice hlasitý štěkot....
,,Já tě zabiju!!"
,,Ne to já tebe!!"
Vyběhla jsem co nejrychleji z nory a viděla Dexe jak bojuje s TJjem. Rozběhla jsem se a když jsem byla blízko tak mezi ně skočila.
,,Ihned toho nechte, co vás to popadlo!?" zavrčela jsem aby toho nechali.
,, Promiň" ozval se první Dex a přišel ke mě.
,,Ale já za to nemůžu. TJ je vyný za všechno!!" a koukl se výhružně na TJje.
,,Mluv k sobě násosko" zareagoval, kupodivu s klidným hlasem. Oba dva na sebe vrčeli a pohledem se navzájem propalovali. TJ z ničeho nic vyskočil ale já nechtěla aby si ublížili tak jsem mu vlezla do rány a srazil mě k zemi. Skončili jsme na sobě tím že já byla dole a on nade mnou.
,,Jé promiň" a slezl že mě. Mezi tím co jsme se zvedali Dex zavrčel a skočil po TJjovi. Pak Dex byl nad TJjem ale ten se usmál a vykopl zadníma nohama. Dex letěl ve vzduchu a pak tvrdě dopadl na zem.
,,Co to má znamenat?!" v tu chvíli jsme všichni stuhli. Alfa vyšel ze své nory.
,,Za to může on!" vykřikl Dex. Ale alfa měl stejný obličej a přišel k nám.
,,Dexi pojď se mnou" ani na něj nečekal a šel pryč. Dex ho doběhl a oba zmizeli v lese.

Z Dexova pohledu:
Šel jsem s otcem někam za tábor.
Zastavil se. S každým krokem co jsem se přibližoval, jsem se cítil víc a víc poníženě. Prát se s nějakým troubou, který si nezaslouží moji pozornost.
,,Co se stalo že jste se prali?"
,,On mě naštval" a sedl jsem si vedle něho.
,,Ty si můj syn! Ty by ses neměl za žádných okolností dostat do rvačky" byl dost naštvaný. Ale jeho hlas nebyl.
,, Omlouvám se otče" on se usmál. Poznal jsem že už se nezlobí.
,,A proč tě naštval??"
,,No nejdřív mi sebral jídlo a mám podezření že má rád Lunu a já ji mám rád taky" zčervenal jsem když to vysypal. Taťka se zasmál a šťouchl mě. Chvíli jsme nějakou dobu ještě povídali o mojí budoucí vůdčí osobnosti.
A pak jsme šli zpět do tábora.
Tam Luna ležela na kameni kde svítilo sluníčko. TJ ležel pod kamenem kde byl stín.
,, Pamatuj na to co jsem ti řekl, nepřítel možná čeká všude ale musíš být v klidu a pohodě abys byl dobrý vůdce" a podíval se na mě přísně. Já zakýval hlavou a se smíchem jsem se rozběhl za nimi. Skočil jsem po TJjovi a oba dva jsme se zasmáli.
,,Tak co dostal jsi od tatínka??"
jeho hlas zněl dost výsměšně. To mě docela naštvalo. Luna se zasmála....
,,Ale no tak TJji, nech ho, na co se tě ptal??" a naklonila hlavu na stranu. Ahh já ji mám rád protože je tak hezká když se ptá a přitom nakloní hlavu.
,,Na nic co bych si troufl ulovit" zalhal jsem, musel jsem jiank to nešlo, nemohl jsem říct že jsme se bavili že ji mám rád.
,,Ok, tak pojďte je čas lovit!" s nadšením povyskočila a rozběhla se za loveckou skupinou. Tam byl Velitel a už rozděloval úkoly.
,,Takže nyní se rozdělíme vezmu i TJje snad se budeš hodit" a podíval se na něj. TJ jen kývl na znamení souhlasu.
,,Ehm tak první skupina budete vy, tím myslím Dex, TJ a Luna, pak já, Statečný a Hrdá, všichni souhlasí?"
,, Ano" odpověděli skoro všichni najednou. Velitel spokojeně mrkl a rozešel se. Prošli jsme lesem a šli směrem k vodě jelenů.
,, První skupina jde na vrcholky stracených a my půjdeme na pláně hojnosti a teď jděte!" Velitel dal rozkaz a my jsme se rozdělili.
Všechno by bylo v pohodě kdyby ten vocas neprolomil ticho větou.....
,, Takže budu velitel téhle akce"
,,A proč zrovna ty??" pozastavil jsem se. Ten trouba chce Lunu a ještě když jsem alfovo syn tak chce být vůdce?? To snad ne!
,,A proč zrovna ne??" obrátil oproti mě mojí otázku.
,,Kluci vždyť je to jedno a pokud se budete hádat budu tu ta hlavní já" zněla dost naštvaně. Cítil jsem se trapně.

Z pohledu Luny:
,,A proč zrovna ty??"
Ahh mě už to štve, kluci se jen furt hádají a je to otravné.
,,Kluci vždyť je to jedno a pokud se budete hádat budu tu ta hlavní já" skončila jsem svou řeč a šla dál. Když jsme byli na vrcholcích stracených, všimli jsme si že tam je stádo losů. Došlo nám že už je skoro zima a místo srn sem šli losy.
Hmm
Vyhlídla jsem si malého losa který byl trochu zraněný.
,,Tamhle ten los je malý a zraněný, vy ho zkuste složit k zemi a já jdu po krku jasné??"
Kývli a rozběhli se pryč. Jen co ale Dex odběhl TJ se zastavil a šel ke mě.
,,Hele Luno nechceš si mě zvolit za budoucího druha??" tahle otázka mě fakt překvapila.
,,Eh já...no... já si to ještě rozmyslím, teď pojď" a běžela jsem ke stádu. Dex i TJ rozehnali stádo a malého soba oddělili. Já zkoušela udělat smrtelný tah ale když jsem se přiblížila k malému sobu bum! Jeho matka mě nabrala na parohy a já vylétla do vzduchu. Bolelo to tak jsem kvíkla a jak jsem letěla vzduchem všimla jsem si že kluci na mě koulali vyděšenými pohledy.
Začla jsem padat na zem a když jsem byla skoro u země tak pode mě skočil Dex a zmírnil mi tak pád. Já když už jsem se trochu zmátořila stoupla jsem si a poděkovala. V tu chvíli za námi doběhl TJ a povídal...
,, Rychle! zahnal jsem toho soba do soutěsky" a rozběh se pryč my jsme se na sebe koukli a rozběhli jsem se za ním. Všichni tři jsme po něm skočili. Kluci ho strhli na zem a já konečně zasadila smrtelný tah. Když byl mrtvý tak jsme se zasmáli a odtáhli ho zpět do tábora. Sem tam jsme chytli zajíce a dvě vypasené miši. Když jsme byli v táboře všimli jsme si druhé skupiny která měla koloucha a menšího ptáčka. Odnesli jsme to k zásobám. My jsme se ještě chvíli bavili. A šli jsme se najíst.
,,Au" zaklela jsem.
,,Co je??" zeptal se mě .
,, Bolí mě packa ale asi to nic nebude" nedůvěřivě se podíval ale pak kývl hlavou. Dokulhala jsem k jídlu a začlo se jíst. Crow nás pochválil za dobře odvedený lov a pak byl klid.
,,Hej! Luno pojď sem!" zavyl na mě Dex. Já se na něj podívala a rozběhla se. To jsem však dělat neměla protože stačil jeden došlap na tu bolavou packu a spadla jsem na zem. Jen co jsem se zvedla a došla k Dexovi začal slovy....
,,To je to co jsem ti chtěl říct, kromě toho že Milá je omega tak i docela dobrá lékařka, ta se ti podívá na tu packu" já byla nadšená. Když mi tu větu dořekl přiběhla ke mě Milá.
,, Pojď se mnou, podíváme se na to" a pomohla mi se dostat do její nory. Tam mi to prohlídla, zjistila jestli mě to bolí a dala na to nějaké bylinky. Obvázala packu listem.
,, Máš to nejspíš zlomené jak tě nabral ten los musel tě nějak víc poranit jsi ještě totiž vlče a tak máš slabší kosti než dospělí vlk"
,,To znamená??" zeptala jsems se opatrně.
,,To znamená žádný lov"
,,Ach jo" bylo mi mdlo. Tak hrozné jsem to nečekala. Stáhla jsem ocas. A pak vyšla z nory.
,,Je to hrozné??" zeptal se Dex.
,,Nebudu moct lovit" byla jsem smutná. Lov je něco jako můj život.
,,Aha, to je mi líto"
,,Jo mě taky a navíc je to fakt blbý když už bude zima a sníh. Potřebujeme hodně jídla a já jsem mrzák" vysypala jsem že sebe tak rychle. On se na mě podíval chápavým pohledem. Došli jsme k alfovy abychom mu ukázali tu packu. Chvíli jsme se bavili a pak jsme odešli ale nikde jsme nenašli TJje.
,,TJji kde si?!" volali jsme oba dva ale odpovědět se nám nedostala.

Mezitím:
,,Pane jsem zde jak jste chtěl"
,, Výborně, si dost šikovný, co se teď děje u vás?"
,,Luna si poranila packu takže nemůže lovit a bojovat"
,, Skvělé, ale musíš být s ní protože potřebujeme aby ti věřila"
,,Ale až je zradím necháš se mnou být Lunu, chci abych byl její druh"
,,Dobrá ale teď už jdi" kývl jsem na to a odběhl. Pak jsem už byl v táboře a přiběhl ke mě Dex a zavedl mě k Luně. S ní jsem byl teprve pořádně šťastný.

Zatím to je vše.😉 A musím hodně poděkovat protože lidi WOW to je úžasné umístění😍

Love You Guys💗💗
Další kapitola by měla být do konce příštího týdne tak se mějte. Čauky😂😉