Moon

🐾Přátelé🐾

,,Luna? Luna!! Hodná holka. Netušila jsem že vlci mají jména"

Podívala se na mě spokojeně a rozešla se.
,, Pojď Luno. *Zamlaskání* pojď holka. Neboj se"
Natáhla ke mě ruku. Zavrčela jsem a ona ji stáhla zpět. Neměla jsem ještě dostatečnou důvěru.
,,No tak. Pojď. Neboj se"
Dobře už mě nepřesvědčuj jdu.
Pomyslela jsem si a šla za ní. Usmála se. Měla jsem dobrý pocit že jsem ji udělala šťastnou. Ale když otevřela dveře.
Páni! Tak obří! Sem by se vešli dvě smečky! Takhle žijí dvounožci?!
,,Rozkoukej se a já ti půjdu připravit jídlo"
Jídlo?! Oni neloví?! Cože?! Tady je všechno jinak!
Projít se po jejím domě byla námaha. Bylo tam něco hranatýho a stoupalo to do nebe. Nebudu lhát spadla jsem a Lili ke mě přiběhla se slovy :
,,Na těch schodech musíš  opatrně" aspoň teď vím že jsou to schody. Dvakrát jsem uklouzla ale pak už mi šlo chodit po schodech. Vyběhla jsem nahoru a bylo to taky tak obrovské. Nechápu jak někdo může takhle bydlet. Je to tak velké, já než se tu vyznám tak.....
,,Luno?! Večeře!"
,, Už běžím!" zaštěkala jsem a rozběhla se dolů. Avšak schody byly....no teď jsem musela jít dolů.
Takže jeden krok za druhým a dostanu se dolů. Tak jdem na to!
Udělala jsem jedinej krok a už ne! Já to nezvládnu!
,,Pomoc! Pomoc" štěkala jsem z plných plic. Lili přiběhla a asi byla vyděšená. Už s klidným pohledem mě snesla dolů.  Naznačila abych šla za ní. Nerozhodně jsem za ní rozběhla. Dala na stůl nějakou placku se strašně voňavým jídlem. A pak na zem dala ehm....
,,Tak tady máš misku s jídlem" Miska s jídlem dobře. Ochutnala jsem. Bylo to tak DOBRÝ! Nevím jak se ty kostičky jmenujou ale je to fakt MŇAMKA. Zhtla jsem to a olízla jsem si čumák. Lili však ještě jedla. Byla s ní sranda, hráli jsme třeba......nekousej boty nebo taky mě nechytíš. Ale některé hry mě nebavily. Nesmíš, zlý vlk a taky neštěkej.

Byla jsem u ní už několik dní. Zlepšila jsem se v popisování věcí ale zlepšili se i vztahy mezi mnou a Lili. Každý druhý den k nám chodil jeden kluk. Marek, pro Lili vždy přinesl nějakou zprávu. Oblíbila jsem si i jeho. Avšak jednou....jsme si s Lili hráli na dones míček a přijel nějaký člověk.
,,Kdo to může být??" Řekla si Lili a já vyběhla k zadním vrátkům. Byl to Marek a nesl další zprávy.
,,Ahoj Marku, co neseš dnes?" A usmála se na něj. Vytáhl si nějaký papír a četl.
,, Má milá dámo, dnes ti nesu velké překvapení. Na které čekáš hodně dlouho. A nyní bez dalších okolků chci vám všem přítomným představit... černého vlka!" Doufala jsem že to bude někdo koho znám a byl to-.... Rychlý!! Překvapeně jsem hleděla na Rychlého jak vyšel zpoza Marka. Jen co mě Rychlý zpozoroval vyběhl ke mě. Štěstím že se vidíme, jsme skákali po sobě. Běhali jsme co největší rychlostí vedle sebe po celé zahradě a poslouchali jak se nám ti dva smějí. Byla jsem opravdu štěstím bez sebe.
,,Co tu děláš?" Vyštěkla jsem na něj. S úsměvem mi odpověděl.
,,Z toho boje co se stal. No-...byl jsem hodně zraněný. Oni mě někam odvezli a léčil jsem se. Ale teď jsem zdravý a plný energie. A jsem moc šťastný že už tam nemusím být a-a-"
,,Hele sklidni se. Nestíhám" smála jsem se mu. Znova jsme se rozběhli. Lili s Markem se tam o něčem bavili. Já je ale nevnímala, hrála jsem si s kamarádem a to mi stačilo.
,,Tak konec vy dva!" Zavolala Lili a dodala ke mě.
,,Jsme domluvení?"
,,Ano" domluvili a Marek přešel k Rychlému. Zvedl ho a odcházel. Smutně jsem zakňučela a zvedla jednu packu do vzduchu. Chtěla jsem za nimi běžet ale Lili zavřela vrátka a zabránila tak mému útěku. Poslední co mi zbylo je... vyskočit a dívat se jak můj jediný kamarád o kterém vím že neumřel, odchází.
,, Počkej Luno. On se vrátí. Neboj se, jen Marek něco zařídí a už bude jenom u nás" i když mě tahle věta uklidnila stejně jsem se koukala dál. Lili však zná další hru která mě baví. Jmenuje se
,, Dáš si něco dobrého??" Jen co jsem uslyšela tuhle větu, otočila jsem za sebe hlavu, nastražila uši a začmuchala. Ucítila jsem věc které se říká šunka. Možná někdo z vás to nezná ale je to mňamka.

Už jsem jen čekala pod kuchyňskou linkou. A čichala tu vůni. Lili ale dělá ještě větší specialitu. Vždy mi do té šunky přidá takovou směs kde je maso a nějaký sos. Miluju když mi tohle udělá. Dojedla jsem a Lili dala povel pelíšek. Věděla jsem co to znamená a to je povel jdi spát.

Ráno hodně pršelo a bylo hnusně. Lili mě nepustila ven. Takže jsem jenom koukala z okna. Přemýšlela jsem nad tím na co myslí Rychlý, nebo Nala.
Lili se koukala na televizi.
,,.....Jméno mé, dnes moderuji zprávy mimořádné. Upřímně si řekneme co děje se zde a ve světě...." Lili se zvedla a vzala telefon. Něco tam mluvila a pak se podívala na mě. Otočila se a zavěsila.
,, Páni. To jsou věci" sedla si zase na gauč. Přišla jsem k ní a položila jí hlavu na koleno. Bylo vidět že ji něco trápí. Pořád se ale koukala na televizi. Svoje trápení nechtěla znát.
,, Víš možná mi nerozumíš ale tvůj kamarád přijede a i sním další pes. Nevím jestli budu zvládat dva vlky a psa" chápala jsem ji. Nevěřila si.
Ale já jí věřila.

XOXOXOXOXOXOXO

Po pár dnech se rozhodla to přijmout proto dnes přijedou. Moc se těším.
*Ťukání na dveře*
,, Už jsou tu!"  Otevřela dveře a pozdravila se s Markem. Štěkáním jsem ho přivítala taky. Marek ani nic neřekl a dovnitř vběhli Rychlý a nějaký pes.
,,Jste tady!" Vrtěla jsem ocasem.
,,My se asi ještě neznáme já jsem Stark"
,, Já jsem Luna" v tu chvíli na mě překvapeně koukl Rychlý.
,,Ale vždyť se jmenuješ Měsíčná?"
,,Ne jsem Luna a vždy tak se jmenovat budu" vadilo mi že mě nazýval Měsíčnou toho jména jsem se vzdala. Doufám že navěky za to co jsem zpáchala.

Konec. Omlouvám se že dlouho nevyšla kapitola. Máme doma štěňátka a....no snad mi rozumíte. Fotku Starka dám do další kapitoli na začátek.
Ale i moc děkuji za 365 přečtení a za 35 hlasů. Nevím jak moc vám mám děkovat. (Asi na věky😂😂). LOVE YOU GUYS!!

Vaše AgentSofie007.