black 'n white // chensung

>21<

jisung taeyongovi poděkoval a vrátil se zpátky do svého pokoje.
lehl si do své postele a začal plakat. jisung byl velmi citlivý člověk, proto ho to tak vzalo. jiní by nad tím jenom pokrčili rameny, ale jisung ne. jisung takový nebyl.

ještě nějakou dobu takhle ležel, dokud mu jeho telefon neoznámil zprávu.

jisung se pro něj líně natáhl a otřel si slzy, aby viděl na obrazovku. psali mu členové skupiny 'operation chensung'.

***

operation chensung

6 členů aktivních

° biggest chensung shipper 🌈
° smart hyung ✍️
° mark's dear boifriend 👨‍❤️‍👨
° cute hyung 😆
° hentai jaemin 🔞
° jisung sunbae 💞

***

biggest chensung shipper 🌈: tak coo?

cute hyung 😆: už jste spolu?

hentai jaemin 🔞: je chensung real???

mark's dear boifriend 👨‍❤️‍👨: notaak, odpovídej!!

smart hyung ✍️: joo chceme všechno vědět!!!

jisung sunbae 💞: sry kluci, nemám teď náladu

mark's dear boifriend 👨‍❤️‍👨: takže to nedopadlo co?

jisung sunbae 💞: hm

smart hyung ✍️: hey nechte ho teď být, asi na nás nemá náladu

***

jisung si po poslední renjunově zprávě vypnul upozornění a zase zabořil hlavu do polštáře. byl vážně neskutečně smutný.

×××

uplynulo několik dní, možná i týdnů, po které byl jisung stále smutný. skoro s nikým se nebavil, tedy kromě taeyonga, se kterým mluvil o všem a ostatní si o něj začínali dělat starosti.

hlavně chenle. cítil se špatně za to, jak jisunga odmítl. navíc když byl i ze svých pocitů neskutečně zmatený.
věděl, že s jisungem nejsou jenom kamarádi, nikdy nebyli, byli něco víc, ale pár taky nebyli. vlastně ani nevěděl, co byli. určitě byla velká pravděpodobnost, že by ho měl taky rád a postupně si začínal vyčítat, že mu neřekl ano.

každopádně, všichni měli o jisunga velký strach. hlavně po tom, co na skoro každé taneční i hlasové zkoušce, kterou v poslední době měli, vypadal neskutečně nezaujatě a dělal spousty chyb. nebyli na to u něj zvyklí. věděli, že být idolem byl jisungův velký sen a byl rád, že si ho mohl splnit.

"sungie?" oslovil ho jednou v šatně chenle, když tam už byli jenom oni dva.

"hm?" odpověděl jisung, aniž by na něj vzhlédl a dál si skládal svoje oblečení, ještě spocené z taneční zkoušky, do tašky.

"já... chtěl bych s tebou o něčem mluvit."

"o čem?" optal se nezaujatě.

"já-" začal chenle.
"je mi hrozně líto pokud se kvůli tomu trápíš, chápeš.. no.. nechci abys byl smutný a tak a navíc..."

"navíc?"

"navíc si po těch několika týdnech, co jsme se spolu skoro nebavili, začínám uvědomovat, že bez tebe nemůžu žít. a taky to, že tě mám nejspíš taky rád."
tu poslední větu lele jenom tak zamumlal, takže se bál, jestli ho jisung vůbec slyšel.

***

blížíme se ke konci děckaaa xdd

Vaše Kačii :**