Prisoners hiding in the shadows

After all this time?

Měsíc a hvězdy vystřídalo slunce. Úplněk zmizel z oblohy a do dívčina poničeného těla se zabodly sluneční paprsky místo měsíčních.

Bála se. Bála se, že když otevře oči, spatří své přátele roztrhané na kusy. Nevěděla, co se s ní o úplňku děje a co se děje s ostatními.

Teď nebo nikdy! Řekla si a rychle otevřela oči.

Kolem Viky stály všechny dívky z místnosti.

,,Jste v pořádku?" Zeptala se hnědovláska. Chtěla vědět jistě, že nikoho nezranila.

,,No...teda jo. Jo jsme." Vyhrkla jedna blonďatá dívka a střelila rychlým pohledem někam do rohu.

Viktorie se s vynaložením veškerého úsilí zvedla a dokulhala k onomu rohu.

Když uviděla, co se stalo, začalo se jí zatmívat před očima.

V rohu u oprískané zdi leželo zakrvácené tělo. Bylo tam tělo černovlasé dívky, která byla Viktoriinou nejlepší kamarádkou.

Dívka ještě dýchala. Ale jen tak střídavě a hodně, hodně mělce.

Když k ní přišla Viky, otevřela oči a usmála se.

,,Ty..." Zachraptěla. ,,Ty za to.... nemůžeš."

Hnědovlasá Potterová se rozplakala.

,,Můžu za to já. Jsem jenom bestie, vraždící své přátele!"

,,Teď mě...poslouchej." Zašeptala ležící dívka.

,,Ty nejsi bestie.... To Šedohřbet je bestie..... Ty za nic nemůžeš.... můžu si za to sama."

,,Proč?"

,,Rose nás chtěla všechny skrýt za štítem....vzala jednou něčí hůlku... alespoň na chvíli.... alespoň na chvíli by nám to pomohlo....ale já...." Dívka se sykavě nadechla.

,,Já jsem se nechtěla skrývat....myslela jsem si, že mi nic udělat nemůžeš...ty jsi ale byla ovládaná měsícem..to já tě dráždila....a to ty jsi se neovládala...mysli...." Černovláska zavřela oči.

,,Ty jsi pořád ty, Viky. Krvelačná bestie nejsi a nikdy nebudeš...o úplňku to totiž nejsi ty, kdo ovládá tvoje činy....je to měsíc...a ty se musíš s každým prokletím smířit....buď to hlavně pořád ty a nikdy se kvůli nikomu netrap..."

Dívka přestala dýchat úplně.

Viktorie se zhroutila na kolena a rozbrečela se. Ona zabila svoji kamarádku. Musí se odsud dostat dřív, než zabije někoho dalšího.

Ještě tenhle měsíc.

Týden.

Den.

Protože i po takové době nemůžete ztratit naději. A někdy je prostě lepší se začít řídit srdcem a na chvíli přestat s rozumem.

A to se právě Viktorie rozhodla. Po takové době se přestane řídit rozumem.

A to navždy.