Konečně jsem nohama dopadla na tvrdou zem.
Rozhlédla jsem se kolem.
Muž na mě s úsměvem pohlédl.
,,Tak jsme tady. V Godrikově dole."
,,To je úžasné." Vydechla jsem.
Muž se na mě najednou zamračil. ,,Co chceš vlastně zrovna od nich potřebuješ?"
,,Á, no jasně. Jsem Viktorie Potterová." Došlo mi.
Muž na mne překvapeně hleděl alespoň půl minuty, než opět promluvil. Při jeho slovech se mu zalmlžily oči a zároveň tak i skla brýlí, zasazených do kulatých obrouček.
,,No jasně." Usmál se šťastně. ,,Viki."
Nechápala jsem, co se děje. Proč brečí?
Načež mě popadl do náruče a šťastně se rozesmál.
,,Jsem Fleamont. Fleamont Potter!"
Teď už jsem to chápala a rozplakala jsem se. Zároveň jsem se ale také smála.
,,Tak pojď. Mamka bude mít radost."
ČTEŠ
Prisoners hiding in the shadows
RandomDvacet dívek, jež nikdy nepoznaly své rodiny. Dvacet dívek skrytých před světem. Dvacet dívek různého věku. Dvacet dívek dennodenně vystavených násilí a těžké práci. Dvacet dívek v jedné malé tmavé místnosti. V jedné malé místnosti s jedním malým o...