autor ::: [ auri ]
CP není jenom žánr, je to pro spoustu lidí a životní styl, stejně jako pro mě. Kyberpunkem jsem začal žít asi v roce 2013, kdy se mi zdál sen z prostředí Já Robot, který byl můj oblíbený už od útlého dětství. Do té doby jsem neměl rád sci-fi, nebavilo mě, protože jsem měl jakýsi strach z budoucnosti, a tak jsem radši sjížděl horory. No ten sen všechno změnil a já měl potřebu si hledat více a více filmů o robotech a umělé inteligenci, až jsem se dostal ke kyberpunku a jeho úžasné subkultuře.
Takovým základem moderního životu kyberpunkera je transhumanismus (H+), což je filozofický směr zaměřující se na vliv techniky na člověka a jak pomocí moderních technologií zbavit člověka negativních vlastností - tím se myslí stárnutí, nemoci, smrt - jde v podstatě o jakési umělé vytvoření dalšího evolučního stupně.
Tahle ideologie se pak začne odrážet ve vašem životě a chcete této mechanické evoluci pomoc. Proto se začínáte co nejvíce zajímat o vědu a techniku a vaším dalším cílem je studovat přírodovědný obor, ať už je to informatika, chemické obory, fyzikální obory, biologické obory, medicína, či dokonce strojárna. Pak to v naší subkultuře vypadá jako na setkání šprtů. Většina jsou stejně ajťáci nebo programátoři, ale najde se tam i početná skupina mediků, kybernetiků, genetiků, makromolekulárních biologů a dalších.
Taky se vám většinou změní hudební vkus na více edgy, underground, alternativní, agresivní rockovou, nebo elektronickou hudbu (především tedy industrial). O filmech a literatuře asi nemusím nic víc říkat, to je všem doufám naprosto jasné. Dalším logickým krokem jsou pak videohry, které ke kyberpunku patří, ať už chcete, nebo ne, a musím říct, že naprosto každej kyberpunker je gamer, i když třeba předtím hry nehrál. A dává to smysl, hry jsou v podstatě výdobytek moderních technologií.
Fun fact: V poslední době se mezi kyberpunkery řeší sex roboti, takže pokud byste se k nějaké skupině chtěli přidat, připravte se na nekonečné diskuze o sexuálních robotech s umělou inteligencí a tunou memes a jokes na toto téma.
Móda je dost individuální záležitost, ale všeobecně platí - černá je dobrá. A když není černá, tak prostě tmavá. Kapuce je nezbytnost, dlouhé mikiny/kabáty/svetry jsou doporučené, taky něco přes pusu (faceshield, bandana, rouška) je velký plus. Hodně oblíbené styly oblíkání jsou třeba techwear (taky známý jako street ninja), taktický/military styl, rivethead styl nebo z tý opačné stránky kyberpunku („klubový/rave kyberpunkeři")... pak cybergoth nebo rave styl. A proč taky ne, tohle k tomu taky patří, když už si teda nevyberete roli asociálního outsidera.
Co se mi na kyberpunku hodně líbí, jsou názory, které v něm kolují. CP si bere v některých názorech příklad ze satanismu - nebo spíš v jedné věci - a to v „mezilidských vztazích", resp. v sexu. Jak v kyberpunku tak v satanismu je všem úplně jedno, jakého jste pohlaví a co vás přitahuje, prostě si užívejte. Navíc celkově cyberpunk je víc otevřený v tomto směru, může se zdát, že se opírá o starověké Řecko a Řím, kdy homosexuální pohlavní styk byl běžnou zábavou. Dneska tomu říkáme bisexualita nebo pansexualita. Ovšem neplatí to u všech jedinců, orientaci nezměníte a pokud byl někdo vychován ve více konzervativní rodině, tak moc experimentovat nebude, ale odsuzovat to nebude. Gendery už jsou trochu víc sporné mezi členy, ne každý je toho úplným fanouškem, protože přece jenom je to docela nová záležitost a někteří lidi si na to musí zvyknout, ale ve výsledku je to všem jedno, občas na to vznikne nějaký meme, třeba anketa „what is your gender", kde jako odpovědi byly například „cyborg" nebo „A.I.".
Další otázkou je rasismus, xenofobie a feminismu. Tohle v kyberpunku neexistuje, protože platí - „člověk jako člověk". Jedinou výjimkou je pak nadčlověk, což je v tomhle případě vysice augmentovaný jedinec (třeba Adam Jensen z Deus Ex série), takže svými vylepšeními předčí obyčejného člověka a to se stejně v téhle době neděje.
Náboženství se nebere v úvahu, protože je to věc, která se vědecky nedá objasnit, čili se nemáme o čem bavit. Ale hej, pokud někdo věří v Boha, tak ať, nechme lidi, ať jsou, co jsou, a jestli někdo náboženství bere jako součást sebe, zakázat mu to nemůže nikdo. Jen o tom moc nemluvte mezi ostatníma, budou si z vás zbytečně dělat prdel ještě měsíc.
Nic není 100%, najdou se tam i debílci, stejně jako všude, tak abyste se nedivili, kdyby se tam najednou objevil rasista a homofob, stane se, ale stejně ho za nějaký nenávistný projevy vyhodí ze skupiny, většina lidí si ho zablokuje, nebo se do něho ostatní pustí.
Můj kyberpunkový život začal, aniž bych o kyberpunku kdy něco slyšel, a to už ve čtyřech letech, když jsem se rozhodl být doktorem, jenže mi nikdy nezáleželo na tom „pomáhat lidem", jako spíš mě zajímalo, co se v tom těle děje vědecky a jak to opravit, aby to zase fungovalo. V jedenácti letech jsem se pak zamiloval do neurochirurgie a pořád se tohoto snu držím. A doufám, že budu pracovat ve výzkumu lidského mozku, specificky mě neskutečně zajímá, jak by se prakticky dal lidský mozek využít jako počítač. (pozn. - tenhle nápad už zpracovávám v několika příbězích, třeba se někdy dočkáte xd)
Žít podle kyberpunku byl pro mě další logický krok.
ČTEŠ
Androidův průvodce cyberpunkem
Non-FictionStručný, přehledný a psychologicky nabitý návod pro všechny nováčky kyberpunkového neosvěta. Setkáte se s kyberpunkem jako životním stylem; jeho definicí a historií; moderním slovníkem; radami, jak vytvořit vlastní kyberpunkový příběh; legendárními...