Androidův průvodce cyberpunkem

CYBERPUNK JAKO ŽÁNR

autor ::: [ auri ]

Definici cyberpunku oficiálně vydal americký spisovatel William Gibson v 80. letech ve formě knihy s názvem Neuromancer. To dnes považujeme za absolutní základ a kyberpunkovou bibli. Neuromancer měl obrovský úspěch, který trvá dodnes, každý, kdo se snaží cyberpunk psát, by si rozhodně měl přečíst tuto knihu.

Ta základní vize cyberpunku byla prostá - nasranej týpek, tak trochu odpadlík, s nějakým tím technickým vylepšením, co tráví většinu dne chlastáním v baru a prohledáváním kyberprostoru, jeho jinak nudný život doplňovala nějaký tak trochu nelegální prácička, nějaký to pátrání na vlastní pěst, trochu toho hackování a příležitostný sex. To všechno zaobalte do dystopického světa s nadnárodními korporacemi ve vedení světa a gratuluji, vytvořili jste klasické kyberpunkové dílo.

Později se cyberpunk prosadil i v kinematografii a vznikly populární snímky jako Blade Runner, Matrix nebo Total Recall. Základní Gibsonova myšlenka byla zachována a kyberpunkeři z toho měli obrovskou radost. V té době kyberpunk nakoukl i do mainstreamu a nějaké prvky se začaly objevovat i v produktech a umění pro normální lidi.

Dalším logickým krokem cyberpunku v umění byla hudba. Vemte undergroundovou punkovou kapelu, vyměňte jim kytary za počítač, nechte je psát deep texty o technologiích, armádě a budoucnosti a nakonec nezapomeňte přilepit nálepku „industrial". Je to tak, industrial je hudební komplex, pod který spadá několik různých žánrů, který jde ruku v ruce s cyberpunkem. Je to tvrdý, bezcitný, underground, většině lidem se to nelíbí a navíc texty sedí k atmosféře cyberpunkového světa. Přesně takovouto badass hudbu chcete. Takovým druhým oblíbeným cyberpunkovým hudebním žánrem je potom synthwave, který se atmosféricky perfektně hodí do 80. let.

Po příchodu transhumanismu, který úžasně vykreslila herní série Deus Ex, se původní vyznavači cyberpunku začali hádat s mladými, které k cyberpunku dotáhly augmentace a supervojáci. Nic takového v „Gibsonově cyberpunku" nebylo, a tak se začalo argumentovat, co že to je teda ten cyberpunk. No a aby nebyly uvnitř komunity zbytečné spory, udělal se kompromis, a cyberpunku, který se opírá o transhumanismus, nebo se odlišuje od původní myšlenky Neuromanceru, se jednoduše říká „post cyberpunk". Takže pokud máte rádi škatulky, prosím.

Tak či tak, hlavní otázkou, která se v kyberpunku řeší, je „Co je člověk?", takže pokud se na tuto otázku v nějakém díle můžete zeptat, pravděpodobně se jedná o kyberpunk.

Jestli se v tom ztrácíte už teď, nebojte, bude to už jenom horší. Tak si nezapomeňte upgradovat chip, aby se vám do paměti ukládalo více informací.