Jiný/Dejzr

×7×

...pak mohla přemýšlet. Šla jsem do lesa a po nějaké době zahlédla houpačku. Kdo dal do lesa houpačku? Otázka, na kterou neznám odpověď. Na houpačku jsem si sedla a začala se trošičku houpat. Za mnou se ozvalo zašustění listí a já sebou vylekaně trhla. Počkat... vylekaně? Poprvé v životě jsem pocítila skutečný strach právě teď? Když zašustilo listí, což mohl způsobit i vítr? O tom, že to s tím větrem není pravda mě poučil až hlas, který mě vytrhl z myšlenek. "Je to kouzelný místo, že?" Místo odpovědi jsem jen přikývla a znovu se rozhlédla kolem sebe. "Je tu klid, čerstvý vzduch a ta dřevěná houpačka sem skvěle sedí. Jinak, jestli se můžu zeptat.. Tu houpačku jsi sem dal ty?" stočila jsem k němu pohled. "Ne, byla tu už před rokem, kdy jsem tady byl poprvé," pousmál se na mě. "Proč se mi zdá, že když jsi předtím za mnou a Matyášem přišla, tak jsi nás ani neznala nebo něco?" vypadal zamyšleně. "Ehhh... Popravdě jsem o vás jen slyšela..," částečná pravda, na kterou on jenom chápavě kývl hlavou. "Jak dlouho tady bydlíš?" Jeho otázka mě zarazila, ale lhát jsem mu nechtěla. "Od včera..," špitla jsem trochu provinile ani nevím proč. ...

Já se fakt zlepším s tím vydáváním, slibuju 😅
×Suze×