The Potters

4. Díl - Bradavice

„Lily." Usměje se. Tedy, pokusí se o úsměv, i když mu moc nevyjde.
„Dlouho jsme se neviděli." Lily se více zabalí do svetříku který má přes ramena, nechápe proč když je teplo i přes to, že již nastalo září, usmívá se svým zářivým úsměvem a neustále ho sleduje. „Vypadáš ale furt stejně."
„Ty...taky." Vykoktá Snape. Už se neusmívá, pohled mu padl na muže který stojí kus za ní. James si povídá s Frankem Longbottomem. „A James tu je taky." Oznámí ten zřejmý fakt s jistým odporem.
„Ano." Kývne Lily, statečně ignorujíc jeho tón se otočí a usměje se. „Je to...Harryho první rok." Oznámí hrdě a opět se k němu otočí, Severus už tam ovšem nestojí. Stihne zahlédnout spodek jeho pláště, jak mizí v profesorském vagónu. Na jednu stranu se tváří jako ten chlapec, se kterým sedávala celé prázdniny pod stromem a on ji vysvětloval, co je vlastně to ministerstvo kouzel. Na druhou stranu je to stále ten stejný parchant, který ji v šestém ročníku nazval mudlovskou šmejdkou. Nikdy nezapomene na ten pohled v očích Jamese, Pobertové ho chtěli na místě zabít. Povolí ruce kterými si křečovitě držela svetr a otře si je o kalhoty, má je úplně spocené. Naposledy byla takto nervózní při zkouškách NKÚ.
Otočí se a s úsměvem si prohlídne svou rodinu. Harry se baví s Nevillem a ještě nějakým klukem, navzájem si ukazují svá zvířata. James o něčem horlivě diskutuje s Frankem, připojí se k nim i Arthur Weasley který přivede svého syna. Vždy se těšila na tento den. A konečně je zde a najednou si přeje aby to mohla ještě aspoň o rok oddálit. Aby zůstal ještě chvíli s nimi.
„Harry?" Ozve se James zničehonic a vezme svého syna kolem ramen, odvede ho dál od ostatních využívajíc, že se jeho manželka stala obětí Arthura a jeho manželky. „Doufám, že si najdeš kamarády." Zachraptí James přičemž se s úsměvem ohlédne.
„Snad ano. Už teď se kamarádím s Nevillem a Deanem." Usměje se a kývne k dvěma chlapcům kousek od nich.
„To jsem rád." Kývne James a klekne si před svého syna přičemž sáhne do náprsní kapsy. „Tohle je pro tebe." Vytáhne trochu už ošuntělí a starý pergamen.
„Pergamen? Těch mám dost, otče!" Zasměje se chlapec.
„Tohle ale není jen tak nějaký ledabylí kus pergamenu." Usměje se James.
„Až přijedeš a budeš mít chvilku osamotě tak vezmi svou hůlku a dvakrát s ní klepni na pergamen. Přímo sem." Ukáže na prostředek. „A řekni ‚Slavnostně přísahám, že jsem připraven ke každé špatnosti.'"
„A...co mi to ukáže? Nezní to zrovna dvakrát správné." Oznámí Harry ale nadšeně pergamen sleduje.
„Ukáže ti to...něco velmi důležitého." Usměje se James a vstane přičemž pohladí syna po vlasech. „Kdyby něco, vždycky mi můžeš poslat sovu nebo se zeptat Remuse."
„Ale tati co to-..." Harryho přeruší hluk a křik.
„Jsem tady!" Ozve se. „Přišel jsem! Jsem tu!" Zakřičí Sirius a objeví se přímo před Jamesem a Harrym. „Tys...mu to už dal?! Beze mě?" Vyčítavě pohlédne na svého kamaráda když si všimne pergamenu.
„Tohle je záležitost otce a syna!" Zasměje se James.
„Záležitost otce a syna je něco jiného a ty to moc dobře víš. U merlina! Chtěl jsem mu to ukázat!" Vykřikne Sirirus.
„Cos mu chtěl ukázat?" Zamračí se přicházející Remus který se na Harryho usměje načež se zamračí když uvidí pergamen v jeho ruce. „Ty si mu to už předal?! To není možný, Pottere!" Vykřikne rozhořčeně Remus a povzdychne si. „To není možný! Ty jsi takový egoista!"
„Co to tu máte?" Lily se objeví přímo u nich a všechny si prohlédne. James vytrhne synovi z ruky pergamen a schová si ho za záda.
„Nic!" Vykřiknou Pobertové sehraně a sledují ji.
„James dej mi to!" Natáhne k němu ruku. James se chvíli ošívá načež ji ukáže prázdné ruce. Lily se zamračeně koukne na jeho kamarády a povzdychne si. „Jestli ho zkazíš ještě před odjezdem přísahám bohu, že tě uštknu!"
James se po odchodu své manželky otočí, konečně trochu uklidněn když není naštvaná Lily v jeho blízkosti a zamračí se. Sirius a Remus stojí u Harryho a něco mu říkají.
„A pamatuj si! Srábus je nepřítel!" Zasměje se Sirius.
„Siriusi! Je to můj kolega!" Zpraží ho Remus zamračeně.
„Co...teda, kdo je Srábus?" Zamračí se Harry a pohlédne ztraceně na otce který se směje.