The Potters

1. Díl - 11. Narozeniny

Pootevře oči. Ale jen trošku. Slunce mu svítí, skrz okno, přímo do postele. Natáhne se pro brýle na nočním stolku a nasadí si je přičemž jen co spatří svůj pokoj se musí zasmát, všude po pokoji se válí spousta balíčků s jeho jménem. Pomalu vstane a vše si prohlédne, ovšem, jen co si uvědomí onu jednu skutečnost se rychle nasouká do oblečení, umyje si obličej a prohlédne se v zrcadle a povzdychne si, když spatří kudrnaté skoro černé vlasy které mu padají do očí, před týdnem mu je matka opět ostříhala úplně na krátko ale prostě mu příliš rychle rostou. Jen si je upraví a seběhne dolů, přiběhne ke dveřím a prohlídne si podložku kterou zvedne a dokonce i vyklepe, ignorujíc pohled rodičů vyběhne ven a rozhlídne se, zkontroluje i podložku venku ale nikde nic. Jen si zklamaně povzdychne a pohlédne s nadějí v očích na ně ale jen oba zavrtí zklamaně hlavou.
„Neboj se! Dorazí. Jsem si jist, že tu bude každou chvíli." Usměje se spokojeně James když na něj pohlédne zpoza Denního věštce který mu před nemalou chvíli donesla sova.
„Už tu měl být!" Vykřikne Harry zoufale a sedne si ke stolu.
„Harry!" Pokárá ho matka za tón hlasu který použil ale i tak ho s úsměvem pohladí po dlouhých vlasech a položí před něj talíř s lívanci. „Otci i mě taky dorazil o mnoho dní později." Usměje se konejšivě.
„Ale... co – co když nedorazí vůbec?" Vyhrkne svou otázku které se děsí asi tak, jako jeho otec se děsí setkání se svou švagrovou. „Co když...nejsem kouzelník?" Pohlédne na otce a poté i na matku.
„To je nemožné." Usměje se James na svého syna.
„Není to nemožné otče a ty to víš! Vždyť Longbottomovi se strachují taky, že je Neville moták!" Vykřikne.
„Tys poslouchal náš soukromí rozhovor?!" Rozzuří se matka.
„Ne. Samozřejmě, že ne." Vyhrkne Harry hned načež se překvapeně otočí ke dveřím zpoza kterých se ozve hluk. „Myslel jsem, že má oslava začne až později odpoledne." Zašeptá zmateně na jednu stranu děkujíc všem svatým, že má možnost změnit téma.
„To já taky." Kývne jeho matka zmateně přičemž úplně zapomene na to, že chtěla syna za něco pokárat a upije ze šálku kávy.
Jen James s pobaveným úsměvem vstane a pro jistotu nahlédne skrz okno ven. Přikývne si sám pro sebe jakoby přesně toto očekával a otevře na bílo natřené dveře, na zahrádce jejich domu, v Godrikově dole, leží na zemi muž s černými vlasy, vedle něj leží koště. James se smíchem přijde ke svému kamarádovi a pomůže mu vstát. Sirirus Black, neboli též zvaný Tichošlápek na něj pohlédne a jen kývne, odtáhne se od něj a lehce vrávoravým krokem vejde do domu, bez pozdravu přijde k paní domu a z ruky ji vytrhne šálek, napije se přičemž se ihned zamračí a tekutinu vyplivne na zem.
„Víš, že nesnáším cappuccino." Oznámí ji a sedne si ke stolu ignorujíc pohled Harryho si pomocí hůlky vykouzlí nový šálek s kávou černou stejně jako je jeho jméno.
James který uloží koště vedle dveří si ihned vezme hadr a na příkaz své manželky začne bez kouzel uklízet špinavou zem. Sirius se mezitím spokojeně napije a vydechne.
„Siriusi, ne, že bych chtěla být nezdvořilá ale...co tu děláš?!"
„No..." Začne jmenovaný pomalu a pohlédne na rudovlasou ženu přičemž se usměje. „V pět ráno mě vzbudila sova." Oznámí naštvaně. „A z mě neznámého důvodu mi přinesla tohle." S úsměvem vytáhne z náprsní kapsy svého černého hábitu dopis na kterém je krasopis profesora Brumbála, Harry toto písmo zahlídl už párkrát na dopisech na stole v pracovně jeho otce.
„Za to můžu já!" Ozve se ze země James a pomalu vstane. „Poprosil jsem Brumbála aby to poslal tobě protože jsem věděl, že to Harrymu doneseš osobně a proto taky uvidíš jeho reakci." Usměje se James hrdě. „A taky jsem si z tebe chtěl vystřelit." Přizná ještě nakonec na což si Lily povzdychne a Sirius ho probodne ošklivým pohledem.
Ovšem Harry si toho nevšímá. Jediné co vnímá je dopis na stole před ním, kam ho jeho kmotr položil, červená pečeť Bradavic mu odpověděla na všechny jeho zoufalé otázky. Jakoby v po vzdálí slyší hlas kmotra který se ho ptá na narozeninový dárek ale nevšímá si ho, jediné co ho zajímá je obálka v jeho ruce, opatrně ji rozbalí a přečte si dopis.
Pan Harry Potter
Godrikův důl 14
Škola čar a kouzel v Bradavicích
Ředitel Albus Brumbál
(nositel Merlinova řádu první třídy,Veliký čaroděj, Nejvyšší divotvorce, Nejhlavnější hlavoun, Mezinárodní sdružení kouzelníků)
Vážený pane Pottere,
s potěšením Vám oznamujeme, že ve škole čar a kouzel v Bradavicích počítáme se studijním místem pro Vás.
V příloze Vám zasíláme seznam všech potřebných knih a vybavení.
Školní rok začíná 1. září.
Vaši sovu očekáváme nejpozději do 31. července.
Se srdečným pozdravem
Minerva McGonagallová
Zástupkyně ředitele

Harry si bez hnutí dopis pročítal stále dokola a dokola aniž by si povšiml pohledu přítomných.
„Potřebuji kotlík. A zvíře! A učebnice!" Zakřičí zničeho nic. „A sovu chtějí poslat do zítřka!" Vyjekne a pohlédne na rodiče.
„Neboj se nic." Zasměje se James. „Sova už je poslaná a vše nakoupíme." Usměje se a sleduje nadšení syna.
„Jsem na tebe hrdá." Oznámí Harrymu jeho matka a zezadu ho obejme. „Pamatuju si na ten den, když mě přišla sova s dopisem. ‚Máme doma čarodějku.' Ševelila se má matka. ‚Není to úžasné?' smála se." Usměje se Lily načež si povzdychne když si vzpomene na výraz své sestry, nechce ovšem kazit velký den svého syna proto se jen na všechny znovu usměje a napije se kávy.
„Konečně si v Příčné ulici koupím to co potřebuji!" Vyhrkne Harry nadšeně když si vzpomene na všechny ty dny které strávil v Příčné ulici s kamarády mezitím co jeho otec společně se Siriusem a Remusem seděl u Děravého kotle vychutnávajíc si máslový ležák.
„Půjdeme hned zítra, ano?" Usměje se James.
Hned odpoledne se v jejich domě sejdou nejbližší přátele aby oslavili jedenácté narozeniny chlapce jež přežil i přes zradu nejbližšího přítele jejich rodičů.

------
Hi!
It's me!
okay, whatever.
Snažím se si brát vše co mi kdo napíše k srdci, proto jsem si tento díl po sobě několikrát (přesněji asi 5x přečetla) a mě osobně se líbí (lol)
Tak či onak, je tu taková malá informace.
Tento příběh, jak je možné poznat z názvu, se bude hlavně točit kolem Potterových (Potters (ach to skloňování)). Budu se to snažit psát více méně v humorném duchu. Harry se bude chovat asi trochu jinka než jak ho známe od queen Rowlingové (spíš se určo bude chovat jinak).
Berte prosím ohled na to, že to je amatérská fanfikce prosím.
To je asi vše, pokud máte připomínky, rady nebo náhodou pochvalu tak dole do komentářů, kdyžtak hvězdičku, děkuji.
-Caroline