Poslední Naděje

Část 8. Las Vegas (první část) You are my sunshine.

Dixie Forest - Colorado

Mike

S Cami jsem po chvilce narazil na chatu, která stála na menším kopci. Cami vypadala, jako by ji nic nebylo, ale i tak jsem se musel ujistit.

,,V pořádku" starostlivě jsem se ji zakoukal do očí.

,,Jasně, myslím, že teď bude chvíli klid" usmála se.

Kývl jsem, měl jsem o Cami velkou starost. Nejspíš se to bude stupňovat, než to překoná. Jako když máte silný zlozvyk a chcete se ho zbavit. Ale najdeme způsob, jak ji z toho bezpečně dostat. Ani na minutu nebudu přestávat věřit.

Když jsme byli u chaty, Cami nezachytila žádný pach, tak jsme opatrně vstoupili na verandu. Koukl jsem se přes okno dovnitř. Všechno vypadalo v pořádku. Chytl jsem kliku a vstoupili jsme dovnitř.

,,Hmmm, to se mi líbí" řekla s úžasem.

,,Jo, tady se noc přečká v pohodlí" usmál jsem se.

Chata nebyla ani moc velká, měla jednu větší místnost, ve které byla malá kuchyň, pohovka, dvě křesla, stůl, krb a velká postel. A v druhé místnosti byla koupelna. Někdo si tady jezdil hezky relaxovat.

Cami si sedla na postel a rozhlížela se kolem.

Klekl jsem si a koukl se do krbu. ,,Venku jsem viděl hromadu dříví, takže nám nebude večer zima".

,,To je dobře, mimochodem, nechtěl si jít prozkoumat okolí, jestli jsme tady sami. Vím, že sis to nikdy nenechal ujít" ušklíbla se.

Zavrtěl jsem hlavou. ,,Myslím si, že to není třeba, tady jsme dobře schovaní a v těchto lesích by měl být klid, protože první město, je svým způsobem daleko. A....nechci tě tady nechat samotnou" usmál jsem se a kývl.

,,Miku, klidně běž, kdyby se to vrátilo, zvládnuto" mrkla.

Zavrtěl jsem hlavou ,,Ne, to je dobrý, byl bych pak jenom v nejistotě. Za chvilku je stejně tma a budu raději, když budeme spolu" pousmál jsem se.

,,Tak jo" usmála se.

Doren nás naštěstí přesunul i s batohy, takže jsme měli jídlo. Po jídle jsem šel ven (už byla noc) vzal jsem několik polen a rozdělal v krbu oheň.

,,Tak a máme o teplo a světlo postarané" tleskl jsem a zazubil se.

V tom jsem se otočil k posteli, kde seděla Cami, ale to se už na mne s vrčením vrhla.

Vzápětí jsem si rychle stoupl. Ohnala se rukou a lehce mne sekla do dlaně. Když chtěla udělat to samé druhou rukou, vyhnul jsem se a pevně ji chytil ruce a přitiskl k sobě.

,,No tak holka, klid" šeptal jsem a snažil se mluvit klidně.

Cami se chtěla vymanit ze sevření a svýma zářivě červenýma očima se dívala hluboko do mých. A stále měla vyceněné své špičáky.

,,Je to dobrý, je to dobrý, klid, jsem s tebou" stále jsem šeptal.

Cítil jsem, že přestává vzdorovat.

,,To je ono, je to v pořádku, nic se neděje" byl jsem na tohle připravený, ale nečekal jsem, že se to stane zrovna teď.

Po chvilce přestali Cami svítit oči a špičáky zajely zpět.

Když byla proměna pryč, vyděšeně se na mne koukla.

Pohladil jsem ji po vlasech. ,,Vidíš, já říkal, že si silná, opět jsme to zvládly" usmál jsem se.