Přátelství

316 24 5
                                    

Z pohledu Thea:

Seděl jsem v lavici na hodině chemie a přemýšlel jsem co budu dělat dál.

"Tak co ted?"

"To opravdu nevím" řekl jsem aniž bych si uvědomil že se mě ptá na další přísadu.

"Seš v pohodě zlato?" zeptala se mě Anabel a já se vrátil do reality.

"Jo promiň jen jsem se trochu zamyslel" řekl jsem a i když jsem se cítil hrozně tak jsem se usmál.

"A nad čímpak?" zeptala se provokativně.

"Chci se rozejít z Alexandrem."

"To si ze mě děláš srandu, proč? Vždyť je hezkej, gay, starší a navíc vám to spolu moc sluší."

"Víš když jsem ho poznal myslel jsem že jsme si souzení, že jsme se potkali protože to tak osud chtěl. Ale těd když jsem s ním mám pocit jako by část mě pořád dokola umírala..... A prostě už se tak nechci cítit. Chci být z někým kdo mě bude milovat a bude při mě stát aď se děje co se děje."

"Tak to asi navždycky zůstaneme spolu."

"To je trochu smutné nemyslíš?"

"Možná trochu, ale já tě mám ráda a i když se někdy chováš jako úplný kretén tak si neumím představit situaci při které už by jsme nebyly nejlepší přátelé."

"Já vlastně taky ne mrcho."

"Hajzle" řekla s úsměvem.

"Taky tě mám rád" řekl jsem a měl jsem hroznou chuť jí obejmout.

Thiam ( (Ne)zapomenutá minulost)Kde žijí příběhy. Začni objevovat