"Doktore! Prosím! Pomoc!"
Po čele mi stékal pot a já se dál marně snažil resuscitovat pacienta! "Adame... Stačí, přestaň, už dost!" ozývalo se všude kolem mě ale já neměl vůli. Chtělo se mi křičet. Jako tehdy. Tehdy když jsem viděl její malé, mrtvé, ubohé tělíčko. Tehdy když jsem sklamal.
"Doktore? Zachráníte mě?"
Rukou, která byla ještě stále od krve jsem si strhl roušku a odhodil ji na zem. Prohrábl jsem si vlasy a vůbec mě nezajímalo že budou špinavé od krve. Nezajímalo mě nic. Nic... Kromě té malé holčičky, té co stála v rohu sálu s úsměvem na tváři. Té která pořád opakovala ta tichá slůvka.
"Doktore! Prosím pomoc..."
Hluboce jsem se nadechl a vyrazil pryč že sálu, pryč od ní. Protože při pohledu do jejích očí se mi vraceli vzpomínky, miliony vzpomínek a já chtěl zapomenout.
ČTEŠ
Modrý Kód - Doktore?
Mystery / Thriller"Doktore? Zachráníte mě?" Pořád ty stejné otázky... Pořád ty probdělé noci při kterých mi společnost dělá jen ona. Dívka stojící v rohu mého pokoje. Dívka jenž mě upřeně pozoruje. Dívka které dlužím život... "Doktore? Pomůžete mi?" "Doktore?"
