Dancer

1. den

Po několika hodinách se před nimi konečně objevil majestátní dům státní taneční konzervatoře.

Lilien už to nemohla vydržet. Jakmile uviděla konzervatoř, v tu samou chvíli ji přešli všechny obavy.
Matka zaparkovala a vystoupily..

Pomalu vešli dovnitř a pomocí navigačních šípek se dostali do té části budovy kde sídlil internát.

Lilien s matkou vyplnily poslední přihlašovací údaje a už Lilien dostala přiděleny pokoj. Na pokoji sní sídlily ještě dvě dívky, které byly také nové a vypadaly mile.

Poté, nastala ta nejtěžší chvíle. Rozloučit se s matkou. Bylo to pro obě těžké. Ovšem asi po půl hodině loučení matka odjela.

Jakmile byla matka pryč. Rozhodla se Lilien seznámit s dívkami. Jedná se jmenovala Rosalin a druhá Elien. Byly obě moc milé.

Ten den už se nedělo nic zvláštního.
Lilien si vybalila a šla na večeři.
V 10h byla večerka a to jí nevadilo,jelikož zhruba v tuhle dobu chodila spát i doma.

RÁNO:

Lilien se dobře vyspalo a dnes konečně přišel ten den.....den kdy poprvé vstoupí na taneční konzervatoř. Byla velmi rozrušená,ale to byly i Rosalin a Elien. Celé ráno byly všechny tři hysterické a zároveň nadšené. Nadšení, ale převládal strach z toho, že si něco zapomenou. Nebo, že něco zkazí....

Ovšem v Lilienině hlavě se objevil ještě jedna myšlenka: S kým si sedne? Rosalin a Elien už se domluvily, že budou sedět spolu a s kým mám tedy sedět já?!?.

Když vyházeli do třídy Lilien už slyšela vzrušené hlasy jejích nových spolužaček, které byly stejně nadšené jako ona.

Když vešla do třídy tak zjistila, že mnoho děvčat už spolu sedí a tak si sedla do jedné prázdné lavice. A propadla se do svých myšlenek....

Najednou jí někdo poklepal na rameno a roztomilým vysokým hláskem se zeptal: "Máš tady místo? Můžu si sednout?" Byla to černovlasá dívka s modrýma očima a Lilien si hned pomyslela co by za to dala, aby byla taky tak krásná.....Pak si uvědomila, že dívka tam pořád stojí a rychle jí pokynula, že si k ní může přisednout

Po chvíle ticha se Lilien nesměle zeptala: "Jak se jmenuješ?" Dívka odpověděla: "Lilly. A ty?" "Já jsem Lilien! To není možné!" "Vážně" odpověděla a její hlas zněl mnohem přátelštější.