Chuť nerozhodného ✔ (Harrylu, Drarry Czech - DOKONČENO)

~2~

„Ahoj," zamumlal Draco, sotva vylezl ze smaragdových plamenů krbu a ocitl se v zajetí Harryho objetí a především sametových rtů, které si hodlal náležitě vychutnat.

„Konečně," postěžoval si Harry, „už jsem myslel, že snad nedorazíš."

„Snad ses s otcem nezačal nudit," zahlásil pobaveně.

„Není tu," hladce zalhal a vytáhl mu košili z kalhot, aby mohl pod prsty ucítit horkost jeho kůže, zatímco se jazykem dobýval do pootevřených úst.

Třásl se nedočkavostí a vzrušením, jež o sobě pomalu začínalo dávat vědět. Dva měsíce trvalo, než Lucius konečně kývl na jeho nejistou prosbu a další týden strávil Harry přemýšlením, jak do jejich plánu zahrnout Draca. Byl si jist, že pokud by mu to navrhl, odmítl by. Nemohl říci, že by se mu nedivil, blonďatý mladík snášel jejich uspořádání hůře než jeho otec, neboť věděl, že je v Harryho srdci až na druhým místě, ačkoliv mu to Harry nijak nedával najevo. Přesto se snažil, a pokud v srdci cítil nějakou trpkost, nechával si ji pro sebe, přijímaje pozornost černovlasého kouzelníka plnými doušky. Proto se rozhodl do toho skočit po hlavě.

„A kdy přijde?" vydechl zastřeně, když se odpojil kvůli nedostatku kyslíku z polibku. Potěšeně zamručel, cítě na citlivém místě na krku kmitání špičky vlhkého jazyka.

„Pozdě," ujistil ho a políbil na hranu čelisti, zatímco mu rozvazoval uzel na kravatě, jíž potřeboval k uskutečnění svého plánu. „Chci tě, Draco," zašeptal mu do ucha a stiskl lalůček mezi zuby za současného zmáčknutí jeho pevného zadku.

„Co když přijde?" špitl nazpátek a zasténal.

„Je mi to jedno," řekl nesmlouvavě. „Použijeme tišící kouzlo. Už jsme se spolu nemilovali strašně dlouho," zahučel a otřel se svou již zřetelnou boulí v kalhotách o Dracův rozkrok. „Nebo mě nechceš?"

„U Salazara, Harry, jasně, že chci," ujišťoval ho a nehty zaryl do jeho zad.

„Tak to mě těší," odpověděl nadšeně a uvázal mu kravatu kolem očí. „Pojď." Chytil ho za ruku a opatrně jej vedl do ložnice, kde tiše čekal Lucius.

Pohlédl na něj, kterak nenuceně sedí s nohou přes nohu v křesle pod oknem, v ruce drží sklenici s červeným vínem a tváří se neproniknutelně. Počkal na jeho kývnutí a vrhl na něj zářivý úsměv. Chtěl ho vzrušit tak, aby zapomněl na bizarnost celé situace, chtěl, aby měl oči jen pro něj.

Pohladil Draca po čelisti a dovedl ho po plyšovém koberci až k široké posteli z tmavého dřeva. Otřásl se, když pootevřeným oknem vnikl do pokoje studený vánek podzimního večera a pohrál si se zelenými závěsy.

„Sundej si to," zašeptal, maje na mysli Dracovo oblečení a sám se začal pomalu svlékat tak, jak věděl, že to má Lucius rád.

Vnímal oči v barvě surové oceli, kterak žádostivě hltají každý odhalený kousek kůže a schválně se nastavoval tak, aby měl muž co nejlepší výhled. Cítil se mírně v rozpacích a na chvilku ho obavy přepadly natolik, že měl chuť se na ten plán vykašlat, ale zároveň ho to podněcovalo k čím dál vyšší touze. Zadoufal, že se Draco nenaštve, ale veškeré myšlenky raději hodil za hlavu společně s posledním tenkým kouskem látky, který halil jeho ztopořené mužství. Současně s ním se zbavil všeho i druhý mladík a tělo se mu pokrývalo husí kůži z nenadálého chladu, jenž však netrval dlouho.

Zachichotal se, když ho Harry shodil do bělostného povlečení a trpělivě počkal, až zapálí krb a použije tišící kouzlo, aniž by tušil, že je naprosto zbytečné. O okamžik později už hlasitě zasténal, když se ocitl pod vahou druhého mladíka, jenž se mu bez varování přisál na krk přesně na místo, kde věděl, že má citlivé. Tím, že byl zbaven zraku, se jeho smysly zbystřily a každý dotek vnímal jako žhavý dotek plamenného biče, jenž mu roznášel vlny vzrušení do celého těla.