Spala jsem ,když v tom najednou mi cinkl mobil ...
T: promiň že píšu tak brzo ,ale ráno mi nikam neuteč. Vyzvednu tě v 7:30 ☺️🤗
„Já ho zapleštím ." zabrblala jsem si sama pro sebe s úsměvem a opět si lehla.
Představa že se teď můj život změní mě těšila ,ale zároveň i trochu znervózňovala .
„ Břínk,konk" „ aaaaaaeeeeeee-vždyť- vždyť už vstávám " probudila jsem se když mi začala hrát z mobilu melodie budíku a šla se rychle obléknout, protože tu měl za 3/4 hodiny být Tom.
Oblékla jsem si na sebe zelenou Adidas mikinu a žluté ryfle .
Seběhla jsem dolů schody ,vzala si svačinu kterou mi táta ráno nachystal a schovala jsem si ji do batohu .
Oblékla jsem si rukavice a bundu ,když se v tom najednou celým domem ozve zvuk zvonku .
Všechno jsem pobrala a vyšla ke dveřím .
Otevřela jsem dveře už obutá a přede mnou stál o hlavu větší bruneťák s modrýma očima
„ ahoj Ann." usmál se na mě a poškrábal se na hlavě .
„ ahoj " řekla jsem nejistě a podívala na jemnou vrstvu sněhu pokrytou chodník .
On uviděl můj pohled a pochopil co mě trápí .
„ neboj, mám tu auto. " usmál se a podal mi ruku ,kterou jsem já přijmula a pomalu vyšla ven .
Porozhlédla jsem se okolím a užívala si pocit svobody .
Ještě nikdy jsem z domu nevyšla a je úžasný pocit cítit čerstvý vzduch na své pokožce.
Podívala jsem se na Toma , zkoumajícího můj obličej plného radosti.
Nevím proč, ale začala jsem se smát. Konečně jsem venku.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Tak pojď,jdeme." Řekne a táhne mě za ruku k jeho autu.
„ Tak co ,těšíš se ?" Otočil se na mě při řízení a stále se smál
„ no ,asi ano . Tak trošku jsem doufala že bych mohla být s tebou ve třídě " .
„ uvidíme jak rozhodnou v ředitelně ,ale pokud by se poštěstilo tak sedím v lavici sám . " Usmála jsem se .
Ta představa byla supr .
„tak jsme tady . Uvidíme se poté o přestávce dobře ? "
Dovedl mě k ředitelně a chystal se odejít do své třídy.
„ ehm ......ale jak budeš vědět kde jsem ?" Podívala jsem se na něho nervózně .
„ neboj já si tě později najdu ." usmál se na mě a odcházel „ ahoj " ještě se na mě otočil a šel .
„ Tomy !" Zařvala jsem na něho když už byl o de mě pár metrů . Rozběhla jsem se za ním když se otočil a skočila mu do obětí .
On jen ze sebe vydal pazvuk a já si kolem jeho pasu obmotala nohy.
„ já tam nechci . J-ja se bojím ." Kňukla jsem mu do ramene a on se nad tím jen uchechtnul a šel se mnou kolem pasu zpět k ředitelně ,kde mě chtěl položit na zem ,ale nepovedlo se mu to .
„ neboj princezno. Ty to zvládneš ,už si přece velká holka ." Řekl a hladil mě po zádech čímž mě uklidnil .
„ snad ano ,děkuju " řekla jsem a sklouzla se zpátky na zem .
„ nemusíš mi pořád za něco děkovat " smál se na mě a já se jen vzpírala .
„ ale musím ,za to že si tu se mnou . Takového kamaráda si snad ani nezasloužím ." odvrátila jsem pohled na zem a začala se červenat .
Tom mě obejmul a dodal „ ale ..."
Dobře nic moudrého ze sebe nevydal ,ale pomohlo mi to .
V momentě jak odešel , zaklepala jsem na ředitelnu.
Ozvalo se tiché dále a to byl pro mě povel "překonej svůj strach ".
Šla jsem dovnitř a nejistě pozdravila nejspíš pana ředitele.„aaaa dobrý den, slečna Wilsonová ?"
„ ano, to jsem já "odpověděla jsem a on mě pobídl ať se posadím.
Po nějaké době ,co mi vysvětlil školní řád atd. Jsme se konečně dostali k tomu ,kam budu chodit do třídy „tak slečno, máte jedinečnou možnost si vybrat kde chcete být . "
„ mohla bych se podívat prosím na seznam žáků daných tříd?" Podívala jsem se na divícísého ředitele ,který nakonec přikývl .
Sleduji prst sjíždicí po seznamu žáků , hledajíc jedno jméno ... Rebecca Steall..... Nikolas Black .... THOMAS HILL!
Našla jsem ho ..... „ mohla bych prosím chodit do třídy s těmito žáky?" Zeptala jsem se .
„Ale jistě ,tyhle žáky zná celá škola hlavně některé jedince ."
Řekl sice trošku ironicky,ale usmál se na mě a i já před tím,než jsme vyrazili k mé nové třídě.
Když jsem vešla viděla jsem smutného Tomyho .
Byl zamýšlený a nervózní a já nevěděla proč ,když ale najednou ředitel pozdravil a všichni žáci společně s Tomem se postavily objevil se na jeho tváři ten úsměv ,který jsem tak milovala .
Počkat co to melu . Sakra Annie ,je to tvůj kamarád vzpamatuj se!!!!
Když mě ředitel představil paní učitelce odešel a ona mě pobídla ať o sobě něco řeknu .
„ eeeee.... Tak já se jmenuju Annie Wilsonová a nemám nějaké velké zájmy . Ráda si čtu a kreslím ."
Dobře Annie . Můžeš si jít sednout buď k May,Suzie a nebo Toma ." Pobídla mě ať si někam sednu.
Jistě tušíte, že jsem neměla dlouhé rozhodování...
