Probudila jsem se přibližně v osm hodin, obyčejná rána jako každá jiná. ,,Dobré ráno, Jiminnie. Jak ses dneska vyspal? Věřím, že skvěle, já se vyspala krásně. S pocitem, že budeme už navždy spolu. Nikdo nás nerozdělí. Ty to víš, tak moc tě miluju," přivinula jsem se více k němu a jemně ho políbila. ,,Jen mě mrzí, že už se mnou poslední dny nemluvíš.. Tak ráda bych si s tebou povídala, užívala si jako dřív," povzdychla jsem si a chytla ho za jeho chladnou ruku. ,,Já vím, že teď mluvit nedokážeš, ale neboj, brzy to bude lepší. Není ti zima? Máš úplně promrzlé ruce," přikryla jsem ho dekou, kterou jsem přes noc byla přikrytá já. ,,Už je ti líp, viď? Bohužel teď musím jít do práce.. a neboj zlato, zařídila jsem ti volno, jen se na tebe ptají kluci. Jak se máš a tak. Řekla jsem jim, že zatím nic moc, ale že brzo bude líp, nemám pravdu?" Usmála jsem se.
ČTEŠ
Sorry, my boyfriend
FantasiTma, Byl konec. Pokavaď máte rádi dlouhé příběhy, love storky, šťastné konce... tak to asi ani nečtěte.
