Všichni jsme tam brečeli otec tu byl taky tomu na nás záleželo. Nechal pro bráchu udělat hodně viděl jsem jak se dohaduje s doktory o různých řešeních ale matka pro nás nehla ani prstem byl jsem tak nehorázně naštvaný. Prudce jsem vztal ze židle až málem spadla ale zastavilo mě přerušované pípání. On se vrací jeho neko a můj Izuky mávali ocasky a já a otec jsme byli štěstím bez sebe.
On vstal z mrtvých to je hustý. To chci umět taky. Byl jsem šťastný koukal jsem na neka který olizoval svému pánovi tvář. Po chvilce začal otvírat oči. Neko ho objal a spokojené začal příst.
Došel jsem k Reiovi ( nwm jak se to skloňuje) a objal jsem ho pevně.
Rei:
Byl jsem ve svém pokoji, vyčítal jsem si všechno co jsem kdy udělal špatnýho bylo toho opravdu hodně. Nechtěl jsem ublížit i nějak Lakimu. Můj maličký neko. Je to sladké stvoření pořád se ke mě mazlí a chce být pořád u mě. Je fajn cítit tu lásku, ale já už vážně nechci žít s tím pocitem že jsem ublížil tolika lidem. Poslal jsem Lakiho do kuchyně pro něco k pití. A v klidu jsem vzal nůž a pořezal se pak už jen tma. Probral jsem se v nemocnici. Těžko se mi mluvilo neko u mě plakal a já měl poslední přání a to aby se Takashy postaral o Lakiho. Pak už jen tma.Slyšel jsem pořád ten pláč pořád dokola. Vadilo mi že kvůli mě všichni brečí nechtěl jsem rozhodoval jsem se mezi tím jeslí budu žít a nebo je tu všechny nechám. Pak jsem si vzpomněl na matku....tu...tu ona nejde ani popsat je to mrcha. Nikdy ji nezáleželo na ničem jiném než penězích. Sebral jsem všechny své síly a snažil se probrat což se mi i povedlo. Laki mi oblizoval obličej a já se začal smát. Hned mi kolem krku přistál další člověk. Objímal jsem je všechny byl jsem šťastný.
Pan je šťastný
já jsem šťastný
všichni jsou šťastný.Jsem rád ale matce to neodpustím. Za týden by ho měli pustit. Neko se od něj nechce ani hnout ani to páčidlo nezabralo. No nic s klidnou duši jsme šli domů. Ja a štěně jsme se umyli, spáchali hygienu a pak s klidem v obětí usínali v teplé postýlce.
Tak to by bylo
Nevím kdy vyjde další kapitola ale tak týden možná dva to trvat bude.
Snad se líbilo.