#„ Okamžitě polož tu fotografii ”#
Hrozně jsem se lekla a fotku upustila zpět na stůl
Rychle jsem se otočila a stál tam ten nějaký chlap
Asi tak 40ti letý nebo spíš vypadal starší no
A pak mi došlo že je to ten chlap z té fotky
„ J-já .... promiňte ”
Řekla jsem krapet roztřeseným hlasem
Muž se okamžitě vydal do třídy a začal vše prohlížet
Asi jestli je to v pořádku nebo nevím
„ Jak se vůbec dovoluješ sem vstoupit neznáš pravidla ? ”
„ Ne já omlouvám se jsem tu nová ještě mi pravidla neřekli ”
Ten pán mlčel a koukal na mě
„ Do téhle učebny je přísný zákaz vstupu to bys měla vědět ”
„ A proč tu teda jste vy ? ”
„ Já sem mám přístup mám byla to moje třída ”
Slovo byla spíše pošeptal
„ Byla ? ”
„ Ano ty jsi o tom asi ještě neslyšela co? ”
„ Ne bohužel ”
„ Stalo se to skoro před 10ti lety
Ve škole propukl požár ...... Já a má třída jsme se učili a neslyšeli jsme poplach ..... proto jsme tu byli i během požáru a nic nevěděli ..... pak se požár rozšířil .... konečně jsme zaslechli poplach a tak jsme se vydali ven ze školy , ale nestihli jsme to ”
Najednou přestal mluvit viděla jsem že se mu lesknou oči
„ Ale ty tu nemáš co pohledávat okamžitě se vypař nebo to řeknu ředitelce a dostaneš trest ”
„ To s tou třídou je mi líto ..... chci se omluvit že jsem sem vlezla a nashledanou ”
Řekla jsem , otočila se a šla zpět do pokoje
Zalezla jsem dovnitř a Roxia už nespala
Koukala do mobilu při tom co ležela na posteli
„ Ahoj kde jsi byla ? ”
„ Jen se projít ”
Nějak jsem neměla potřebu jí to říkat nebylo to tak důležitý téma
Bylo asi 15:57 a já se začala nudit Roxie šla na doučování
Já jsem měla mít doučování s Natem taky , ale nakonec jsme to domluvili na zítra
Tak jsem neměla co dělat chtěla sem si jít číst
Jenže někdo zaklepal na dveře
Šla jsem z nechutí otevřít a když jsem uviděla kdo tam je tak jsem měla chuť dveře zase zabouchnou
Rychle jsem dveře zabouchla , ale on tam dal nohu takže to nešlo
„ Azalie prosím chci se jen omluvit ”
„ Ne můžeš se omluvit i přes zavřený dveře ”
„ To mě neuslyšíš ”
„ Ani nechci .... buď rád že jsem to nikomu neřekla ”
„ Fajn řeknu ti to tady a teď ”
„ Azalie moc opravdu moc se ti omlouvám já vím že tohle bude asi blbí důvod , ale kamarádi mi řekli že musím splnit tenhle úkol a to se s tebou vyspat ..... vím že mě to neomlouvá a taky vím že mi možná ani neodpustíš , ale nedokážu usnout se svědomím že jsem ti to ani nevysvětlil a proto promiň ”
Řekl a sklopil hlavu k zemi
Já nevěděla co dělat
Neberu to jako omluvu to opravdu ne ale zase je milí že se to alespoň pokouší napravit
„ A zařídil jsem aby ti nikdo nic neudělal ”
Nevěděla jsem jak to myslel , ale nestihla jsem se zeptat
Protože se otočil a odešel
_#_#_#_#_#_#_#_#_#_#_#_#_#_#_#_#_#_
Tak Now kapitola
KajaValova si stěžovala že kapitoly jsou moc krátké a tak tady má jednu delší ( 1000 slov fakt nechci dávat)
PS: 516 slov
ČTEŠ
Prophecy of fire : Zvolena ohněm
FantasyMyslíš že existuje i jiný svět? A máme ho přímo před očima? Zda existuje třeba magie? Azalie o něm ví celá její rodina má určitý druh magie Ale ona ne ona je outsider ale co když se to změní ? co když Azalie dostane schopnosti? bude vyvolená? ne...
