Jsem Havraspárská [POZASTAVENO]

2 - Škola

Stojíme před dveřma bez kliky. Je na nich pouze klepadlo ve tvaru havrana. Jeden kluk zaklepal a z klepadla se ozvala otázka. On ji odpověděl a mohli jsme vejít. Vůbec nikoho tu neznám, takže to bude ještě zajímavé.

Stojím před dveřmi mého pokoje. Mám ho společný s Klárou, Miriam a Pavlou. Jak jsem řekla, ani jednu neznám. Otevřela jsem dveře, byla tady jen jedna holka, která už si očividně zabrala postel. Všimla jsem si, že je tady můj kufr, super. ,,Noo... ahoj, já jsem Klára." Koukla jsem se na ní. Má hnědé vlasy, hnědé oči a hubednou postavu. ,,Ahoj, já jsem Nela. Ehm... ty postele jsou volné?" ,,Ano, všechny kromě té na které sedím." Dobře... prostě jsem si zabrala postel nejblíž u okna. Začala jsem vybalovat nějaké věci a dávat do skříně. To samé dělala i Klára, ale najednou k nám vběhla další holka a rychle za sebou zavřela dveře. Strašně se smála, protože další holka z venku bouchala na dveře. Potom skočila na postel a za ní ta další. ,,No já tě zabiju!" Začala křičet holka, která bušila na dveře. Měla zrzavé vlasy, pihy a zelené oči. Ta druhá, která dveře držela, měla hnědé vlasy a taky zelené oči. Zrzavá promluvila. ,,Oh, ahojte! Já jsem Pavla!" ,,A já jsem Miriam." ,,Já jsem Klára." ,,A já Nela."

Po pár minutách mám všechno vybalené. Hůlku mám furt u sebe. Nějaké kouzla mi vysvětlila mamka už doma. Ale bez hůlky jsem kouzlit nemohla. A ani ona ne, v mudovském světě. Zajímalo by mě... ,,Holky,vy už nějaká kouzla umíte?" Zeptala jsem se všech. První odpověděla Pavla. ,,Já něco umím, hele! COLOVARIA!" Mávla hůlkou na nějaké modré tričko a najednou bylo zelené. Teď já. ,,To je super! CARPE RETRACTUM!" Objevil se fialový blesk a ten tričko přinesl přímo ke mě. ,,Třeba, ja neumím nic." Ozvala se Miriam. ,,Já taky ne." Řekla Klára. ,,No, mám pocit, že by jsme ještě měli zajít do velké síně. Prý ná ještě ředitel potřebuje něco říct." Řekla Pavla.

Na stole je obrovské množství jídla. Já sedím vedle Kláry a Pavla s Miriam sedí naproti nám. Holky každá něco jedla, ale já moc hlad ani chuť neměla. Najendou všichni ztichli a dívali se na "pódium". Stál tam, nejspíš, ředitel. ,,Milí žáci, dovolte, abych vám řekl ještě pár informací. Od prvního do pátého ročníku jsou tu určité povinné předměty. Na konci pátého se dělají zkoušky NKÚ, neboli Náležitá kouzelnická úroveň. Od třetího ročníku si musíte vybrat minimálně další tři předměti, které se taky budou počítat do zkoušek. V pátém ročníku si také vyberete předměty, které budete chtít studovat na zkoušky OVCE. To bylo k učení. Máme tu Famfrpál, do něj se také můžete připojit. Družstva jsou po sedmi, samozřejmě podle kolejí. Pokud by jste se chtěli přihlásit, zajděte za mnou. Tak, to je vše, teď vám přeji dobrou chuť!" Třetí nepovinný... 7 OVCE... počkat co? No to je jedno... bylo tu vážně hodně jídla. A čím dýl jsem se na něj dívala, tím jsem měla větší hlad...

Po tom, co mi z rukou nějakým kouzlem zmizelo pět košíčků, jsem uznala, že jsem plná a zeptala se holek jestli už jdou. Všechny souhlasili a tak jsme vyrazili na pokoj.

A co mě se nestalo. O něčem jsem se bavila s holka a omylem jsem vrazila do nějakého kluka. Byl vyšší než já, takže jsme prostě spadla na prdel. ,,Jejda! Hele, promiň, trochu jsem se zakecala..." podle oblečení byl ze Zmijozelu. On se otočil a podal mi ruku. Já ji přijala a pomohl mi na nohy. ,,Hele, v pohodě. To se může stát každému." Jen jsem se na něj trochu pousmála. Až teď jsem si všimla... byl to DRACO MALFOY!!! (Ne ne neeeee zase vtip... omlouvám se...) měl blond vlasy a oříškové oči. Já se rozešla k holkám. On mě ale zastavil. ,,Hele, jak se vlastně jmenuješ?" ,,Nela... jak ty?" ,,Dan..."

● ● ●

Fajn, další kapitola u konce... toto mě baví :D. Každopádně v příští kapitole se začně první den, kdy bude vyučování, takže to bude zahímavé... xD. Tak se tedy mějte!