Jsem Havraspárská [POZASTAVENO]

3 - Obrana proti černé magii

Probudil mě budík. No, spíš nás všechny. Dneska je první den, kdy se tady budeme učit. Na nočním stolku jsem našla rozvrh, a jak se tak dívám, hodiny máme společné s jinými kolejmi. Náš konkrétní rovrh vám napíšu tady:

1. Obrana proti černé magii (se Zmijozelem
2. Bylinkářství (s Nebelvírem)
3. Formule (se Zmijozelem)
4. Dějiny čar a kouzel (s Nebelvírem)
5. Létání na koštěti (s Mrzimorem)

Upřímně... pátá hodina se mi líbí nejvíce. Navíc alespoň potkám Petra a Terku. No nic, já si vytáhla uniformu a hábit a jdu si to obléct.

Do tašky jsem si naskládala všechny knihy a pergameny, které dneska budu potřebovat. Hůlku jsem si vzala do takové... kapsy, nebo nevím jak se tomu říká.

Všechny jsme nachystané, tak vyrážíme na snídani. Po chodbě jsem potkala Samuela. Já ho zdravit nechtěla, ale on to stihl první... ,,Jé Ahoj, Nela, že?" Jen jsem na něj koukla. ,,Ahoj. Ano, Nela." Tak nějak jsem ho ignorovala a šla s holkama dál.

Ve velké síni je opět dost jídla. Mám obrovský hlad, takže nám hned běžím zabrat místa, jenže poslední volná byla vedle nějakých kluků, stejně starých jako my. Vedle jednoho jsem si sedla a čekala na holky. Ty dorazili hned po pár sekundách... jak jinak. Bylo tady toho tolik... ale já hned brala smažená vejce. To je pro mě ta největší delikatesa.

Velká síň se moc nevyprázdnila, ale my radši už teď vyrazili na OPČM. Lepší přijít brzy než pozdě. Třída byla otevřená, tak jsme vešli. Před tabulí stál nějaký profesor. Moc děcek tu nebylo, ale to jsme neřešili. Pozdravil nás. ,,Aaaa dobré ráno přeji, posaďte se na zem prosím, jak můžete vidět, lavice máme uklizené na bok. Můžete jak chcete, samozřejmě." ,,Dobrý den". To jsme řekli tak nějak naráz. Sedli jsme si ke stěně. Bylo tady pár Zmijozelských, co se netvářili moc nadšeně.

Už jsou všihni a hodina začla. Profesor promluvil. ,,Takže děcka, dneska se naučíme něco o kletbě Expelliarmus. Je to kletba, která může protivníkovi třeba odhodit hůlku přímo z ruky. Pokud je kletba dost silná, je schopna ho i udeřit či zvednout do vzduchu a odhodit. Při použití vydává červené světlo. Latinsky expellimus znamená „vyháníme" a arma latinsky zbraň. Ale... co takhle si to vyzkoušet?" Studenti na učitele zvláštně koukali. Nikoho z nás nenapadlo, že první den budeme už kouzlit. Ale profesor na odpovědi nečekal.

Dorazili jsme do místnosti kde je něco jako... molo... neumím to pojmenovat. Profesor stál na "molu" a ptal se. ,,Potřebuju dobrovolníka. Chce jít někdo?" Nikdo se nehlásil. Tak jsem se tedy přihlásila já. ,,Výborně, slečna Ravienová. Pojďte za mnou." Vystoupala jsem nahoru a stoupla si naproti němu. ,,Prosím, bežte trochu dál." Kousek jsem odstoupila. ,,Napřáhněte hůlku. Chyťte ji, jakoby jste chtěla útočit." Udělala jsem, co mi řekl. Přes místnost se ozvalo ,,EXPELLIARMUS" a moje hůlka odletěla Merlin ví kam. Dívala jsem se kolem sebe a měla ji nějaká holka ze zmijozelu. ,,Vypadá to, že slečna Šlosová má vaši hůlku." Ta holka mi ji hodila a já ji chytla. Sestoupila jsem po schodech zase dolů a poslouchala.

,,Fajn, takže teď vám vytvořím dvojce tak, aby jste každý z jiné koleje." Řekl pár jmen, která mě nezajímala. Čekala jsem jenom na to své. ,,Kateřina Šlosová a Nela Ravienová." My dvě jsme k sobě přistoupili blíž. Ona mi podala ruku a přátelsky se usmála. ,,Jsem Kateřina." Ruku jsem přijala. ,,Já jsem Nela."

Po zbytek hodiny jsme si zkoušeli Expelliarmus. Pár děcek, včetně mě a Katky, i letělo. Tohle mě hodně bavilo. Je to mnohem lepší než mudlovská škola.

Profesor řekl, že příště budeme bojovat. Jako, s tím co umíme...čehož není moc. No, uvidíme.

To byl konec naší první hodiny. Dalšís i zase zapíšu zvlášť.

● ● ●

Takže, to by byl konec třetí kapitoly, snad se líbí <3. Tentokrát to byla OPČM. Tak zase příště!