Mad, jsi v pořádku? [POZASTAVENO]

|1|

A je to tady..... Nový školní rok, noví lidé, nové zkušenosti a poučení.
___________________________________

Probudila jsem se ze sladkého spánku a nasála příjemný vzduch podzimního vánku, který vycházel z pootevřeného okna v mém pokoji. ,,Jak já ten podzim miluji." Pronesla jsem s úsměvem na tváři, který mě však rychle přešel po tom, co jsem zjistila, že dnes je první den školy. Podívala jsem se na hodiny. Bylo 9:30. ,,Kruci!" Řekla jsem s vyděšeným výrazem ve tváři, protože se mi nikdy nestalo, že bych zaspala.

Vběhla jsem do kuchyně s natáhlými černými džínami a červeným trikem. Do ruky jsem uchopila čerstvý croissant a napila se z hrnku teplého čaje položeného na stole. V tu chvíli mi bylo celkem jedno, jestli to byl hrnek bratra, či mé mámy, i když by mi to normálně přišlo nechutné. Zkrátka jsem potřebovala něčím zapít pocit vyschlého hrdla v krku. O pár minut později, když jsem si oblékala světle šedou mikinu, do obýváku vtrhla máma a zděšením vyjekla. Udiveně jsem se na ní otočila a spatřila její polekaný výraz. Vypadala jako já, když jsem se dnes ráno vzbudila a zjistila, že je škola. Potichu jsem se tomu zasmála. ,,Co tady ještě děláš?" Vypadlo z ní při tom, co se jí z toho šoku ještě trochu třepal hlas. ,,Zaspala jsem, odvezla bys mě prosím do školy?" Odpověděla jsem jí s pobaveným výrazem. Máma jen vzdychla a souhlasila.

Do školy jsem dorazila v půlce třetí hodiny - matematika. Zaklepala jsem a vešla do třídy. Matikářka vypadala pěkně nakrkle, ale nejspíš udržela tu svoji tvář děsivé saně v sobě a řekla mi jen, abych se posadila. Zamířila jsem ke své kamarádce Leně, která už na mě čekala v poslední lavici. Hned co jsem usedla na místo, vybalila na mě plný pytel otázek. ,,Madeline, kde jsi byla? Myslela jsem, že ses na mě vykašlala. Nenechala bys mě tady samotnou, že ne? A co tvoje máma, nerozzlobila se? Co když se jenom přetvařovala, ale ve skutečnosti ti dá celoživotní zákaz se mnou chodit do školy a ven, protože nesnáší, když její dítě zaspí?" ,,Neboj Len," řekla jsem ,,moje máma mi určitě nedá zákaz stýkat se s tebou, má tě moc ráda a ví, co pro mě znamenáš." Odpověděla jsem s úsměvem pohrávajícím na mé tváři. Len se na mě hned nalepila a lehce mě objala. Objetí jsem jí samozřejmě opětovala, ale potom jsme se zároveň podívaly na naši učitelku, která nás bedlivě pozorovala se znechuceným výrazem na jejím obličeji. Okamžitě jsme se odtáhly a poslouchaly to, co nám oznamovala. ,,Milí žáci. Jelikož je dnes první den školy, pan ředitel rozhodl, že všichni budeme mít jenom 4 vyučovací hodiny a to znam-" nedokončila větu, protože ji přerušilo jásání mých spolužáků a zároveň i zvonek ukončující hodinu. Všichni okamžitě vyletěli ze třídy společně se mnou a Len.

Spolu s Len a naší kamarádkou Jenny, která s námi chodí na tělocvik, jsme postávaly přímo před jednou řadou skříněk v chodbě školy. Zrovna jsme se bavily o tom, jaký je nejhorší učitel tady na škole, když v tom nás přerušilo silné zapištění nějaké holky. Okamžitě jsme se všechny tři otočily k místu, odkud vysoký zvuk vycházel. Len a Jenny si začaly něco povídat, ale já jsem je vůbec neposlouchala. Mou pozornost si získal jenom jeden člověk. Ten, kvůli kterému se všechny holky rozplývaly a všichni kluci se na něj otáčeli. Ten, který kráčel po chodbě mezi studenty, jako by mu to tady celé patřilo, se při cestě otočil a díval se jenom na mě. Připadalo mi to zvláštní. Byla tady spousta krásných, dokonce i hezčích holek, než jsem já, ale pohled jeho krásně modrých očí spadl jen a jen na mě.
____________________________________

Takže ahoj :D Pokud jste to dočetli až sem, tak vám moc děkuji, že jste na můj divný příběh alespoň klikli :3 <3. Doufám, že se vám první část líbila :D S pozdravem Vaše FaiThie ❤.