Mad, jsi v pořádku? [POZASTAVENO]

|3|

V domě panovalo ticho a já na Troye stále hleděla jako vyoraná myš. Když v tom Troy promluvil. ,,No... Já bych se klidně díval, když jí to nevadí." mrknul na mě. Já jen nadzvedla obočí, ale výraz jsem měla furt stejný. ,, Hele, nepodíváme se na to od začátku?" Otočil se na mě bratr. ,,J-j-j-jo, k-klidně..." Nemohla jsem se vyjádřit.

Byla jsem vyslána do kuchyně mým bratrem, abych udělala ještě více popcornu. Alespoň jsem nebyla v jedné místnosti s ním. S Troyem. Jakmile jsem přišla zpátky, viděla jsem, jak se bratr rozvalil společně se svým kamarádem na sedačce a nezbylo tam místo ani pro tu misku s popcornem. Přišla jsem blíž a poklepala bratrovi na rameno, aby se jako posunul. On však nereagoval. Zkusila jsem to znova. Zase nic.

Položila jsem jim na stůl misku s popcornem a rozzlobeně odcházela pryč. Přeci jen, to já jsem byla ta, která si zapla film a oni se mi tam jen vetřeli. Na tohle bratr očividně zareagoval, protože se zvedl do sedu a začal na mě volat.  ,,Mad, počkej, vrať se. Vždyť-" nemohl dokončit větu, protože jsem ho přerušila. ,,Aaaa, ano, máš pravdu.... Vždyť jsem si tam nechala popcorn." Usmála jsem se co nejvíc ironicky to šlo. Šla jsem si zpátky do obýváku pro misku popcornu, při čemž mě můj bratr pozoroval. Čapla jsem ji a zrovna v tu chvíli jsem si všimla, že na mě Troy opět zírá. Nachvíli jsem navázala oční kontakt, potom jsem se ale odtrhla a mířila do svého pokoje.

Zrovna jsem se dívala na seriál Insatiable, když mě bratr zavolal, abych šla dolů. Zastavila jsem film, vstala z postele a šla po schodech do obýváku. Tam seděl Tyler s.... Troyem..... Fakt skvělý... Nechápala jsem, co po mně chtěl a proto jsem řekla : ,,Co potřebuješ?" Bratr se otočil na Troye a pak zas na mě. ,,Rodiče mi řekli, že jedou na služební cestu, sbaleno už prý měli před dvěma dny, takže se nemusíš bát, že by tam byli jen v jednom oblečení, nebo tak. Budou tam týden a půl, možná dva týdny. A Troy u nás bude teď tak tři nebo čtyři dny spát." Na poslední informaci jsem opravdu nečekala. ,,Hmm, dobře." Odpověděla jsem a projela si Troye pohledem. Ten se jen uchechtl a s šibalským úšklebkem udělal to samé.

Byla jsem zpět v mém pokoji a snažila jsem se v klidu se dodívat na seriál. Bohužel se mi to nedařilo díky mému bratrovi a Troyi, kteří si dole pouštěli nějaký rock. Kdyby si ho pouštěli na normální hlasitost, tak fajn, to ještě zkousnu, i když rock nesnáším. Jenže jejich písničky burcovaly v celém baráku, až se otřásal a nejspíš to slyšela celá naše ulice. ,,Můžete to ztlumit?" Zařvala jsem na ně shora, aby mě slyšeli, ale marně. Sešla jsem dolů a vypla jim jejich rádio, ze kterého ta příšerná hudba vycházela. Oba dva se na mě okamžitě otočili. ,,Ztlumte si to, nebo tady žádné písničky hrát nebudou." Řekla jsem výhružně. Je to očividně nijak netrápilo, protože si rádio zapli a jeli si svoje písničky úplně na stejnou hlasitost, jako předtím. Nakonec jsem se rozhodla, že půjdu ven s Lenou.

Byly jsme spolu venku asi 3 hodiny. Bylo něco málo po sedmé hodině a já mířila zpět domů. Odemkla jsem dveře a první, co jsem uslyšela, když jsem vešla dovnitř, bylo chrápání mého bratra. Přišlo mi divné, že by šel spát tak brzy, ale přišla jsem na to, že do sebe s Troyem něco nalili.

Vešla jsem potichu do kuchyně a do skleničky si natočila vodu z kohoutku. Opřela jsem se o linku a vychutnávala si sladkou vodu. ,,Ahoj." Šeptl někdo, ale i tak jsem sebou trhla, až se mi trochu vody vylilo na nohu. ,,Promiň, nechtěl jsem tě vystrašit." Postavil se vedle mě Troy a jemně se usmál. Podívala jsem se do jeho ledově modrých očí. V tuhle chvíli jsem nic nevnímala, jen jeho krásné oči, které přímo visely na těch mých. Nechtěla jsem přerušit oční kontakt jako první, proto jsem na něj neustále zírala. ,,Madeliiiineeeee!" Dobelhal se můj bratr do kuchyně a volal moje jméno. Zněl pěkně opile. Troy se vmžiku otočil na Tylera. Jo!  Usmála jsem se pro sebe, protože válku o to, kdo první přeruší zírání na toho druhého, jsem vyhrála.

Dopravila jsem Tylera zpátky do jeho postele a o dvě minuty později už spal jako mimino. Potichu jsem zavřela dveře a otočila se. Málem jsem dostala infarkt. Stál tam Troy. ,,Proboha, ty jsi fakt všude..." Zabrblala jsem si pro sebe. Bohužel to slyšel taky, ale nic na to neřekl. ,, Půjdu už spát, dobrou Troyi." Sdělila jsem mu. ,,Dobrou." Slušně mi odpověděl. Zavřela jsem dveře svého pokoje, převlékla se do pyžama a lehla si do měkké postele. Po tom, co jsem chvíli ležela, mi přišlo , jako bych slyšela klapnutí svých dveří. Nějak mě  to nezajímalo, byla jsem hodně unavená. V tom jsem ale ucítila, jak si někdo lehl vedle mě a dýchá mi na krk. Co to sakra...? Řekla jsem si v duchu.
____________________________________

Vítám vás u další kapitolky! :D Tahle je sice trochu nezáživná, ale já už byla zoufalá a nevěděla, co napsat 😢😂 Taky jsem to psala na různých místech, takže tak xD S pozdravem FaiThie 💙.