Kdo je menší teď! Ereri/Riren

Rána a tma

Eren - normálně - píše Katee

Levi - tučně - píše Dee

Zastavil jsem se. Potřebovala jsem něco nutně vědět. Bál jsem se jeho odpovědi, ale znát jsem ji musel. ,,Erene?" Zeptal jsem se opatrně. Erena ke mně zvedl pohled a čekal, co že mě vypadne. Posadil jsem se vedle Erena co nejpohodlněji. ,,Co... jak to je mezi námi?" Mluvil jsem pomalu. Bál jsem se, co z něj vypadne. Jeho odpověď mě odrovnala. Skočil jsem mu, nehledíc na bolavou nohu, kolem krku. Byl jsem šťastný. ,,Já tě taky miluju." Dořekl jsem, dal mu pusu a pak už byla jen rána a tma.

Nad jeho otázkou jsem musel chvíli přemýšlet, jak to říct co nejvíc velkolepě. ,,Jsi pro mě vším. Hrozně tě miluju!" Skočil mi kolem krku. Dal jsem mu pusu na tvář. Najednou se za ním objevila Mikasa s pánvičkou, kterou vší silou praštila Leviho do hlavy. Co jí hrabe? Levi mi spadl do náručí. Rozřičel jsem se na Mikasu. ,,Co děláš? Chceš ho zabít?" Ona se na mě podívala ustaraným pohledem. ,,On tě zneužíval Erenku. A ty si to necháš líbit." ,,Tak to není! Je to úplně obráceně." ,,Ty jsi ho zneužíval?" Teď se na mě koukala zmateně. ,,Ne! Já ho miluju Mikaso! Tak to je!"

Všude byla tma. Slyšel jsem tlumené hlasy. Byl jsem schopen je rozpoznat. Samozřejmě byl zde Eren a... Mikasa? Co ta tu dělá. Nejdřív se tu objeví Eren, pak ona.. to už tu rovnou můžu potkat titána, ne? Cítil jsem, jak mě někdo drží za levou ruku. Nejspíš Eren. Snažil jsem se zvednout momentálně neuvěřitelně těžká oční víčka. Po chvíli se mi i zadařilo. Naskytl se mi na mnou již objeveného Erena a dosud nenalezenou Mikasu. Seděla na křesle na druhé straně místnosti. Propalovala mne naštvaným pohledem. Co jsem jí sakra udělal?

Snažil jsem se s ní trošku smířit, je to moje nevlastní sestra a nechci s ní být rozhádaný. ,,Víš Erene, já si vždycky přála, aby jsme byli víc než přátelé." Chvíli jsem na ni jenom koukal s otevřenou pusou. To jsem od ní nečekal. ,, Promiň Mikaso, ale já tě spíš beru, jako sestru. Prosím, slíbíš mi, že to nikomu neřekneš?" Neochotně souhlasila. Ještě že to byla ona a ne třeba koňskej ksicht. Mikasa se upřeně dívala na Leviho.
Levi začal otvírat oči. Začal jsem si hrát s jeho vlasy. Má je heboučké, jako srst koťátka. Normálně bych ho začal líbat, ale pořád tu byla Mikasa.

Jemně mě hladil po vlasech. Bylo to příjemné. Problém je, že teď je tu ta holka. Posadil jsem se. Nemůžu jí ukázat mou druhou stránku. Tu si schovávám pro Erena. ,,Tak já už asi půjdu." Řekl jsem a snažil se nevyznít nervózně. ,,Vidíš Erene? Říkala jsem ti to. Chce tě jen využít a pak si v klidu odejít." ,,Co prosím?" Řekl jsem tónem, který jasně naznačoval: teď umřeš. Došel jsem k ní. ,,Zopakuj to." Řekl jsem chladně. ,,Říkám že ho jen zneužíváš. Nemiluješ ho." Sdělila mi syčivým tónem. Neudržel jsem se a jednu jí flákl. ,,Tak tohle odvoláš a ještě se omluvíš!" Posměšně si odfrkla a odešla.

Nechápu, co to do Mikasy vjelo. Levi a zneužívat mě? Co si o něm myslí? Po té, co odešla jsem došel za skleslým Levim a vzal ho do náručí. Odhodil jsem ho do postele a šel dolů uvařit čaj. Moje kuchařské schopnosti raději necháme stranou, ale čaj bych měl zvládnout. Údělem jsem pro sebe i pro Leviho a odnesl ho k sobě do pokoje. Tentokrát jsem za námi zamkl dveře. Položil jsem čaje na stůl a přilehl si k Levimu.

Podal mi čaj. Poděkoval jsem a pomalu usrkl. Posadil se vedle mne. Společně jsme usrkávali čaje. Kam se vlastně poděla rozvracečka? Nu což, hlavním je, že tu není a nebude mi kazit chvilku s Erenem. Opřel jsem se o něj a položil mu hlavu na rameno.

Když nad tím tak přemýšlím, tohle je další výprava za zdi, na který nejsem. To je pěkně na nic. Doufám, že zase budou mít štěstí, jako minule. Eren si nejspíš mého znepokojení všiml, protože mě se slovy útěchy přitáhl k sobě do obětí. Museli jsme vypadat komicky. Jsem oproti Erenovi o dost menší. Ostatně, proti komu ne. Ale mám pocit, že mezi nováčkama je pár menších lidí. Měl bych se s nimi seznámit. Znuděně jsem se svalil na postel a civěl do stropu. Chvilku po té se vedle mě svalil i zelenooký chlapec. Otočil jsem se na něj a pořádně mu rozcuchal vlasy. Podíval se na mě pohledem alá zabiju tě. Musel jsem se tomu výjevu zasmát.

Na další výpravu mě opět nepustili. Alespoň tu budu moct být s Levim. Když Erwin oznamoval výpravu, Levi se málem rozbrečel. Bylo vidět, že ho znepokojuje, že nebude moct být se svojí jednotkou. Poté, co všichni odešli jsem k němu přistoupil a lehce ho obejmul. Došli jsme k němu do pokoje a pro jistotu za sebou zamkli. Levi sebou hodil na postel a já po chvilce na něho. Začal mi cuchat vlasy. Jak já ho nenávidím. Musím vypadat hloupě. Hodil jsem na něj vražedný pohled. On se mi začal smát a já ještě zesílil můj zabijácký pohled. Levi mě začal lechtat po břichu. Asi ho brzo zavraždím. Začal ze mě soukat kalhoty. Já se mu začal vrtět. Dneska to nebude mít jednoduchý chlapeček. Poté, co jsem se dostal z jeho spárů jsem začal já. Osvobodil jsem ho od trička i kalhot a lehce ho začal dráždit. Chvílí jsem ho jen tak líbal. Jsem v tom ještě nový a netuším, co mám dělat. Budu trochu improvizovat. Má dokonale vypracované tělo. Ale copak to tu nevidím. Svůdně jsem mu zašeptal do ucha. ,,Ty si holíš nohy?" Začal se červenat. Teď si opět naše hrátky vzal do rukou chlapec s černými vlasy. Asi už se nemohl dívat na moji neschopnost.