1.

88 6 0
                                    

"Bíb bíb bíb" začal mi zvonit mobil hned u hlavy. "Proboha proč jsem si nastavila budík na 7:30?" Otráveně jsem zabručela když jsem se dívala na hodiny kolik je. Odpověď na moji otázku byla naprosto jednoduchá. Musím se balit na lyžák a to většinou zabere tak 7 hod. Zní to sice šíleně ale kdyby jste u balení přemýšleli tak jako Já.... pochopili by jste. Ležela jsem v posteli a zkoušela jestli přestane sám. Pořád nepřestával takže to bylo na mě. "Buď už zticha!!!" Křikla jsem podrážděně. Potom jsem udělala svoji ranní rutinu a šla se balit.

18:00
"Stihla jsem to rychleji než jsem si myslela že to dnes zvládnu" Řekla jsem nadšeně a odstoupila si od kufru abych se podívala na všechny své věci které jsem si nachystala. Potom se už nic zajímavého nedělo dala jsem si večeři, vykoupala jsem se a šla si lehnout ale než jsem usnula jsem napsala svoji nejlepší kamarádce Ann. Přijde mi že se Ann si rozumim víc než s ostatními a taky je stejně divná jako já.
"Ahoj Ann, tak co už máš sbaleno?"

"Ahoj. Už tak týden dopředu prosímtě😂. Budu hádat ty si se balila zase na poslední chvíli že?"

"Nooo...Možná😂"

"To seš celá ty ty demente"

"No jooo😇, tak dobrou zítra"

"Dobrooou"

DRUHÝ DEN RÁNO
"Bíb Bíb Bíb"
"Drž už hubu nestačilo ti to včera do háje?!" Opravdu nahlas jsem zaječela až do mého pokoje přišla moje mamka. "Proč tak řveš prosímtě? A zastav si ten budík!" "Jasně mami promiň" Potichu jsem zašeptala a rychle skočila po tom pitomém mobilu aby už zmlknul. Rychle jsem se začala hrabat ve skříni abych si našla to nejhezčí oblečení co mám. Většinu věcí jsem si už dala do kufru takže jsem si vzala jenom černé kalhoty a černou mikinu. Nejsem emo ale Hezky to sráželo myšlenku toho že jsem blonďatá barbie. Miluju svoje blonďaté vlasy ale nejsem uplná blondýna sem tam se v mích vlasech najdou hnědé pramínky vlasů. Čapla jsem kufr, batoh a další věci co jsem si brala a běžela jsem dolů abych se obula. Ani nevím proč ale snídani jsem úplně vypustila z hlavy. Mamka už čekala v autě aby mě odvezla ke škole kde máme sraz. Nasadila jsem si do uší sluchátka a vytáhla z batohu řasenku. Pravda, bez řasenky už nevylezu z domu. Když jsme dorazili na místo nebylo tam zatím moc lidí ale Ann mezi nimi byla. Rozloučila jsem se s mamkou a hned vyskočila z auta bych mohla Ann skočit kolem krku.
"Ahooooj!" Zakřičela jsem na Ann a ona se na mě hned otočila a já na ni skočila. "Pane bože Mio vždyť spadnu chceš mě zabít?" Řekla pobaveným hlasem. "Očividně chci." Zajásala jsem a ještě víc ji zmáčkla. "Tak si běž dát věci do aut-." Nestihla ani doříct větu a Já už se hnala s kufrem k autobusu jenže jsem se nekoukala na cestu a do někoho v rychlosti vrazila. Když jsem spadla na zem chytla jsem si rukou hlavu protože mě v tu chvíli děsně bolela. "Hrozně se omlouvám, nekoukala jsem se na cestu." Vydala jsem ze sebe. "Dobrý,  ale příště se radši koukej." Pobaveně podotkl ten kluk co jsem do něj vrazila a zvednu se nahoru. Natáhl ruku i ke mě aby mi pomohl vstát. "Dobrý?" Jeho pomoc jsem odmítl. Zvedla jsem se sama. "Jo je mi fajn." Řekla jsem a rychle běžela dát kufr do autobusu a zase spátky za Ann. Šinula jsem se k ní se sklopenou hlavou a potom jsem ji zvedla. Ann se na mě koukala nejvíc perverzáckým pohledem jak to jen šlo. "Co je?" Vyhrkla jsem na ni. "Ty a Lukas?" Řekla opět nejvíc úchylnym stylem jakým to šlo. "Co to meleš, vůbec nevíš co říkáš!" Uraženě jsem se k ní otočila zády ale Ann si stoupla přede mě a začala pomalu couvat a přitom začala něco mluvit ale já ji neposlouchala, moji pozornost upoutal Chris který šel za jejími zády a ani jeden si toho druhého nevšimli. Pravda je že jsem Ann mohla říct aby si dala pozor ale chtěla jsem aby byla sranda. (Chris je crush Ann) V jednu chvíli se ale Chris zastavil a bylo to. Ann seděla na zemi stejně jako já před chvílí akorát mě to bolelo víc. "Auu" Sykla Ann když dopadla na zem. Potom se podívala na Chrise, dlouho jí nedocházelo kdo to je ale když se k ní otočil čelem začala se hrozně červenat, potit se a pak se na něho začala debilně tlemit čemuž jsme se neudržela a dostala jsem hrozný záchvat smíchu.

Moje první část knížky😍❤ Omlouvám se za všechny pravopisné chyby děkuji😇❤

NAVŽDY SPOLUKde žijí příběhy. Začni objevovat