Tajný vztah | Zach Herron -Why Don't We [DOKONČENO]

~•~60~•~

⚠VAROVÁNÍ⚠: MŮŽOU SE VYSKYTNOUT CHYBY

Gabbie

"KIKI OTEVŘI TY DVEŘE! "

"MYSLÍM TO VÁŽNĚ! "

"CO SE TO S TEBOU DĚJE! "

Křičela jsem,  bouchala,  ale pořád neotvírala. Jediný co jsem slyšela byl pláč.

"GABBIE!!" Zaslechla jsem z obýváku

Zach?  Co by-....  OMG MOBIL!

Rychle jsem šla do obýváku a vzala mobil do ruky. No jasně,  Kristýna nezavěsila hovor

"GABBIE! KŘIČÍM POMALU UŽ 10 MINUT! " Vyjel po mě
"PROMIŇ,  ALE TVOJE PŘÍTELKYNĚ A MOJE NEJLEPŠÍ KAMARÁDKA SE ZAVŘELA DO KOUPELNY A TEĎ Z NÍ NECHCE VYJÍT!  VŮBEC NETUŠÍM CO SE JÍ TEĎ HONÍ HLAVOU, ALE VÍM ŽE TO NEDOPADNE DOBRĚ!  TAK BUĎ TAK LASKAVEJ A ŘEKNI MI KDE MÁŠ TEN ZATRACENEJ DRUHEJ KLÍČ OD TĚCH DEBILNÍCH DVEŘÍ!!! " Křičela jsem po něm

"C-CO-COŽE!?! " Vykřikl
"ZACHU NEMÁME DOST ČASU! "

Hned co mi řekl kde ten klíč je,  běžela jsem pro něj. Vzala jsem klíč a běžela zpět ke dveřím.

Nic jsem neslyšela,  bylo naprosté ticho

To není dobrý

Odemkla jsem dveře a to co jsem viděla bych nepřála nikomu.
Všude byla krev. Chtěla jsem zavolat záchranku,  ale v tu chvíli někdo otevřel dveře.

Záchrana služba?
Kdo jí zavolal?

"Ustupte stranou slečno " Řekl jeden ze záchranářů, když jsem seděla vedle ní

"K-Kdo vás zavolal? " V šoku jsem se zeptala
"To já Gabbie " Ozvala se Mari vedle venkovních dveří
"Zach mi hned volal" Rozběhla se ke mně a objala mě
"Je mi to líto"

Nevěděla jsem co mám říct.. Natož co dělat. Jen jsem stála a koukala jak odnášejí Kristý do sanitky.

Když jsem viděla jak jí dávají kyslíkovou masku, nešlo to vydržet a začala jsem brečet
"Ššhh to bude dobrý,  slibuju " Stále mě objímala
"Přestaň Mari,  obě víme že to není pravda!  Jen Bůh teď ví jestli si nepodřízla tepnu! " Nadále jsem brečela,  ale Mari začala brečet taky.
Ví že pokud se tak stalo,  není už cesty zpátky.

-
-
-

"Už máte nějaké informace? " Po 5. Jsem se zeptala na informacích, ale pokaždé mi odpověděli že zatím ne.
"Je nám to líto, ale zatím nic nemáme"

Otočila jsem se a šla zpátky za Mari,  která sedí na těch tvrdých nemocničních lavičkách.
"Už jsem volala i rodičům,  měli by tady být co nevidět" Řekla Mari když jsem si sedla vedle ní.

"Proč to udělala? " Bezvědomě jsem se zeptala a položila si hlavu na Mariino rameno.

-
-
-

Konečně po hodině přišel její táta

"Kde je?! " Vykřikl jako by byl naštvaný
"Uklidněte se, my taky nevíme kde je" Ozvala se Mari
"Bože!  Já věděl že se tohle stane! " Chytil se za hlavu.

"Co tím myslíte!? " Ozvala jsem se zase já
"Vy to nevidíte!?  Udělala to jen aby byla v čele pozornosti" Řekl její táta
"C-Co jste to za otce pokud si tohle myslíte o vaší dceře!?  Uvědomujete si jaky to v život měla těžký, čím si ona procházela!?  NE!  Protože jste se zaměřil na tu svoji Em a její drahou dcerušku Kay!  "