Agentura mrtvých/POZASTAVENO

Obyčejný den

,,Zase pondělí..."zabručím si do krásně měkkého polštáře, když jsem se probudil kvůli zvonění mého budíku. Po chvilce ležení a doufání, že budík přestane mi došly nervy a vypnul jsem ho.

Nastalo zase to krásné hrobové ticho a já ještě mohl ležet v klidu dál. Pak jsem si ale vzpomněl na mého otce, který za chvíli bude vstávat. Z toho mi naskočila husí kůže a já hned vyskočil z pelechu.

Víte, on můj otec totiž propadl alkoholu po smrti mé milující matky, která zemřela při autonehodě. Od té doby s ním žiju v našem zchátralém bytě sám. Každý den chodí z práce ožralý, sotva se drží na nohou a jeho vztek si vždy vybijí na mě. Byl bych se už dávno od něj odstěhoval, ale jelikož nemám moc peněz, tak to prozatím nepřipadá v úvahu.

Už jsem si na to dávno zvykl, jelikož s tím stejně nic nenadělám a i kdybych něco namítl, určitě by to pro mě neskončilo dobře, takže jen mlčím a snažím se mu vyhýbat co to jde.

Konečně jsem se doplazil celý utahaný z pokoje do kuchyně, kde jsem si udělal něco ke snídani, kterou jsem snědl jako blesk, vydal jsem se do koupelny udělat nějakou tu hygienu a vzápětí jsem na sebe hodil stejné oblečení jako obvykle.

Když jsem byl konečně ready, vydal jsem se ke hlavním dveřím. Ulevilo se mi, když jsem se úspěšně dostal z bytu, aniž bych potkal fotra, který jak jsem slyšel právě vstával.

Venku bylo docela hezky a sluníčko krásně hřálo. Z našeho bytu musím jet napřed metrem a pak už to mám kousek ke škole. Cestou jsem někoho za mnou slyšel křičet. Neměl jsem dneska náladu se s někým bavit tak jsem to nechal být.

Užíval jsem si začátek "krásného,, dne.

Před školou už vidím jako obvykle stát partičku namachrovaných grázlů ,kteří si říkají Skandálové. Patří mezi ně Bethany. Pěkná mrcha, která jenom všechny pomlouvá za jejich zády. Potom tu máme Daniela. Bavil jsem se sním asi jednou a je docela v poho, když tedy není se svou partou. Nakonec tu máme Jacka, který má snad to největší ego na světě. Každá holka včetně Bethany na něj letí a snaží se ho sbalit.

Nečekám nic jiného než jejich ,,milé" přivítání jako každé ráno. Když mě spatřili jak přicházím, jejich vůdce Jack na mě hned spustil.

,,Hey, skrčku tak co, jak moc tě zmlátil tvůj fotr tentokrát?" Řekl přiblblým hlasem a všichni z jeho partičky se začali blbě smát. Bylo mi to ukradený. Ignoroval jsem ho a pokusil jsem se vejít na pozemek školy.

Bohužel neúspěšně.

Jen si přede mě provokativně stoupl a chytil mě za mikinu.

,,Nic neslyším." řekl s úšklebkem

Otráveně jsem se na něj podíval.

,,Co ti do toho vůbec je debile?" řekl jsem s nezájmem v hlase.

Náhle jsem si uvědomil jaká velká chyba byla mu tohle říct.

,,No jak myslíš skrčku" 

Ani jsem na to nestihl zareágovat a v mžiku mi jedna pořádná přiletěla. Zatmělo se mi před očima a poslední na co si vzpomínám je jak jsem padal a při tom jsem z dálky slyšel nějaký rychle přibližující se hlas.

********************************************
Ahoojky!😂❤️Chci jen říct, že tohle je můj první příběh a moc se omlouvám za případné chyby nebo nesrozumitelnosti. Byl bych strašně rád za každý hlas či komentář a za názor jak se vám prozatím příběh líbí a jestli bych v něm měl vůbec pokračovat. Děkuju vám všem strašně moc za přečtení!❤️😇