Z pekla na zem ✔️

15.

„Nemůžu uvěřit tomu, že se tvá máma bude vdávat?“ Nivie lezla za Ricem do postele, zatímco on už na ni čekal s otevřenou náručí. Ulehla mu na rameno a vdechla jeho svěží vůni po koupeli.

„Myslím si, že nebude. Vidělas přeci jak se tvářila, když se vrátila. Myslím, že byla za Charliem, aby mu řekla, že přišel o rozum. Nedivil bych se, kdyby se spolu kvůli tomu rozešli.“ Znal svou matku a věděl, čeho je schopná, když se k ní snažil někdo dostat. Vlastně se divil, že se k ní Charlie dostal tak blízko.

„Ale byla by to škoda,“ zamumlala mu do hrudi. On s ní souhlasil. Máma by si zasloužila své štěstí. A Charlie ji miloval. Jen ho štvalo, že ho předběhl. I když on na svatbu vlastně ani nepomyslel. Ano, čekal dítě s láskou svého života, ale nyní měl v plánu něco jiného. „Na co myslíš?“ vyrušila jeho myšlenkové pochody.

„Víš,“ začal si namotávat její dlouhé vlasy na prst. „Chtěl bych si dodělat maturitu,“ řekl a Nivie vyletěla do sedu.

„Fakt?“ jako by tomu nemohla uvěřit.

„Jo, chybí mi čtyři měsíce posledního ročníku. Mohl bych to dodělat,“ pokrčil rameny.

„To je úplně úžasný. Pak bys mohl klidně na vysokou,“ už ho viděla s diplomem v ruce. Rice se jen zasmál.

„Zase zpomal, jo,“ také se posadil a opřel se o zeď. „Jen nechci, aby si o mě Úžasňák myslel, že jsem trotl. Hele, co ty máš vůbec vystudovanýho?“ právě si uvědomil, že tohle téma vůbec neřešili. Nivie sklopila zrak a zahihňala se. „Bože, ty jsi nechodila do školy,“ zhrozil se.

„No to teda chodila,“ stáhla na něj obočí a přimhouřila oči.

„A co teda jsi?“

„Nejsem, ale studovala jsem módní návrhářství.“

„A jak to že nejsi?“ Tak tohle ho zajímalo.

„To není důležitý,“ lehla si a dělala, že spí. Dokonce začala chrápat. Teď už to Rice musel vědět.

„Nivi, cos udělala, že tě vykopli?“ vlezl k ní a začal ji lochtat.

„Jak víš, že mě vykopli?“ odhrnula ze sebe deku a podezřívavě se na něj podívala.

„Takže vykopli,“ otevřel pusu úžasem.

„Jo,“ ze studu zalezla pod deku. „Budeš si o mně myslet, že jsem hrozná.“

„Nebudu,“ řekl, ale kýval hlavou, že jo.

„Nechala jsem si kreslit návrhy od jedný holky a platila jsem jí za to, ale ona mě pak práskla a já dostala vyhazov a musela jsem tu chudinku odškodnit,“ nad slovem odškodnit udělala prsty uvozovky a protočila očima.

„Ne,“ zděšeně vydechl a chytil se za srdce. „Jsi hrozná,“ zasmál se.

„Slíbil jsi, že si to o mně nebudeš myslet!“ strčila do něj.

„Promiň, ale to bylo hrozný i na tvé staré já.“

„Nediv se mi. Neumím nakreslit ani sluníčko.“ Na to se Rice rozesmál jak zvon.