12 - |pravda|

205 9 2
                                    

,,Beth, co tady děláš?" zeptal se James a já slyšela Siriuse, jak si povzdechnul. 

James měl unavený pohled, vypadal jako kdyby nespal několik hodin v kuse. Zakryla jsem si své zranění nenápadně mým svetrem a polkla jsem. 

,,Jsi v pořádku?" ptal se dál James, když jsem neodpovídala. Prohlížela jsem si všechny čtyři, všichni vypadali zničeně a pak jsem si všimla i pár škrábanců. 

Sirius se na mě konečně otočil a když jsem se na něj podívala, všimla jsem si malého škrábance na jeho tváři. Přešla jsem rychlím krokem k němu, vzala ho za bradu, natočila si jeho tvář ke mě a podívala se na škrábanec. Byl čerstvý. 

,,Kdes k tomu došel?" zeptala jsem se.

,,Nechám vás tady." řekla madame Pomfreyová. ,,Dávejte na sebe pozor děti, za chvíli se vrátím." 

,,Beth, nech toho nic to není." namítl a trhnul hlavou. ,,Jen jsem se v noci praštil." 

,,Takhle to nevypadá když se někdo v noci praští." namítla jsem. ,,Vypadá to spíš jako škrábanec od..." zasekla jsem se a podívala jsem se na něj, pak na Jamese, Remuse a Petera. Najednou mi všechno začínalo dávat smysl. ,,jako škrábanec od velmi ostrého drápu. Kočičího drápu." 

,,O čem to mluvíš Beth." řekl James. Snažil se tomu smát, ale jeho bolavý obličej mu to nedovolil. ,,Na hradě není žádná kočka, kromě Norrisové a jak by ta Siriuse asi drápla." 

A jak jsem těkala očima po všech chlapcích, všechno mi začalo zapadat dohromady. Remusova nevolnost v den úplňku, všechny modřiny, drápance a škrábanec co měl Sirius na tváři. To Remus byl ten vlkodlak a oni byli v lese s ním. A to já jsem ublížila Siriusovi. Slzy mi natekly do očí, když jsem si uvědomila, že součástí jejich zranění jsem já, že za aspoň čtvrtinu z nich můžu já. 

,,Beth, co se děje?" zeptal se Sirius a chytil mě za zápěstí. Bohužel za to podrápané a já se mu hned vytrhnula a odhalila tak poškrábanou ruku, kterou jsem do teď měla ukrytou v rukávu svetru. 

,,Proč jste mi to neřekli?" zeptala jsem se tiše. ,,Byli jste to vy, že ano? V noci, v zapovězeném lese." 

,,Jak to..." James se chtěl zeptat, ale zasekl se, když se podíval na tu ruku. ,,Ty jsi ten tygr?"

Párkrát jsem zamrkala, abych rozehnala slzy a pak přikývla. 

,,Zbláznila ses?" křikl po mě Sirius a já sebou trochu cukla. ,,Co si dělala v zapovězeném lese? Víš moc dobře, že je to nebezpečné Bethany!" 

,,Můžeš po mě u Merlina přestat řvát?!" zavrčela jsem a popadla obvaz ze šuplíku. Obvázala jsem si jím ruku. ,,Jsem v pohodě, beze mě už by vás Remus rozkuchal."

,,Siriusi má pravdu." promluvil Peter. 

,,Péto, jdi si pro koláč nebo tak něco." řekl Sirius a Peter se radostně oblízl. Byl na tom ze všech nejlíp, co tady taková malá krysa svede oproti vlkodlakovi. Držel se zpátky celou dobu. Seskočil z postele a opustil ošetřovnu. 

,,Včera jsme měli na mále Siriusi, Beth má pravdu." souhlasil James. ,,Nemůžeš zapřít to, že by se nám hodila."

,,V žádném případě." namítl Sirius. ,,Ty ses snad úplně zbláznil Dvanácteráku!"

,,Tak za prvé, za mě určitě nerozhoduješ Siriusi!" křikla jsem. ,,Chci pomoct. A za druhé, nebylo to poprvé, co jsem se potkala z očí do očí s vlkodlakem. Nejsem malá holka abych se o sebe neuměla postarat." 

A v tuhle chvíli jsem si uvědomila, co jsem jim vlastně řekla. Prozradila jsem část mého opravdového života, ne tak podstatnou část, ale přesto. A byl to skvěly pocit mluvit zase chvíli pravdu. Bylo to jako kdyby se kousek Corriny Blakeové prodral ze schránky Bethany Brownové. 

,,Počkáme až se probere Remus, uvidíme, co na to řekne on." řekl Sirius.

,,U Merlina Siriusi, já o tom nehodlám diskutovat." řekla jsem. ,,Mám větší sílu jako tygr než ty jako pes nebo James jako jelen a o Peterovi vůbec nemluvím."

,,Tichošlápku." oslovil ho James. ,,Ani já nechci Beth vystavovat nebezpečí, ale potřebujeme někoho, kdo je aspoň polovičně silný jak Remus." 

,,James má pravdu Siriusi." zasýpal Remus a já si k němu okamžitě sedla. 

,,Jak ti je?" zeptala jsem se. ,,Proboha Remusi, moc se ti omlouvám."

,,To nic Beth, já se omlouvám tobě, že jsem ti o tom neřekl." řekl a snažil se posadit. Pomohla jsem mu a polštář mu dala za záda. ,,Ale nebýt tebe, asi bych kluky opravdu zabil. Včerejšek byl o dost těžší jak jiné noci. Musíš si ale být stoprocentně jistá, že do toho jdeš. Mohl bych..."

,,Nemohl." přerušila jsem ho. ,,Jdu do toho." 

,,Pro Merlina vy jste se proti mě snad spikli nebo co." naštval se Sirius a opustil ošetřovnu. 

Prohrábla jsem si vlasy. ,,Promluvím s ním. Jen se první musím stavit u Brumbála. Měli by jste si ještě odpočinout ano? Uvidíme se potom." 

,,Beth!" křikl na mě Remus, když jsem odcházela. Zastavila jsem se a otočila se na něj. ,,Děkuju." 

Usmála jsem se. ,,To kamarádi dělají." 

Otevřela jsem dveře a vyšla z ošetřovny. 

*SabTheCatGirl01*

Another name,another person (S.B.)Kde žijí příběhy. Začni objevovat