Another name,another person (S.B.)

13 - |nepěkné novinky|

Měla jsem namířeno k Brumbálovi do kanceláře. Potřebovala jsem vědět, jestli má něco nového na mou matku nebo Jacka. A pak si musím jít promluvit se Siriusem a zjistit, co ta jeho reakce měla znamenat. U Brumbálovovi kanceláře jsem vyřkla heslo a čekala, až se objeví schody. Nechala jsem se vyvést nahoru a vstoupila do kanceláře. Brumbál seděl za svým stolem a pročítal si nějaké pergameny. 

,,Zdravím profesore." řekla jsem a on se na mě podíval. ,,Doufám, že neruším."

,,Nerušíš Corinno, posaď se." pobídl mě a já si sedla naproti něj. ,,Pověz mi, co potřebuješ?"

,,Jen mě zajímalo, jestli nemáte nějaké nové informace o matce nebo Jackovi." objasnila jsem a čekala na jeho odpověď. 

,,Ano." přikývl a postavil se. ,,Chtěl jsem to ale nechat až po Vánocích. Vaše matka je velmi dobrá ve skrývání, váš bratr také. Dostali jsme zprávu, že se ti dva setkali, vaše matka na chvíli dostala vašeho bratra..."

Do očí se mi nahrnuly slzy. ,,Je...je mrtvý?" 

,,Ne, naštěstí není." řekl a mě spadnul kámen ze srdce. ,,Ale je k němu blíž než my k ní, znovu, je ve velkém nebezpečí. Poslal sovu s dopisem." 

Brumbál mi předal dopis a já okamžitě roztrhla obálku a pustila se do čtení.

Milá Corinno.

Jak už jistě víš, matka mě našla, ale jen na krátkou chvíli. Jsem v pořádku, nemusíš se o mě bát, před matkou se schovávám. Byl jsem takový kousek od toho abych to všechno dal do pořádku, ale nepovedlo se, omlouvám se ti. Musíš předpokládat s tím, že už dlouhou dobu zase nic nepošlu, není to bezpečné. Proto ti přeji Veselé Vánoce sestřičko. Mám tě moc rád. 

Jack.

Uložila jsem dopis zpět do obálky a všimla si, že v ní leží něco dalšího. Byl to náhrdelník s hvězdičkou. U toho byl další kousek pergamenu. 

Hvězdy ti vždy ukáží cestu. 

Nechápala jsem co to znamená. Náhrdelník jsem si připnula na krk a dopis uložila do kapsy. Stiskla jsem rty k sobě a podívala se na Brumbála. 

,,Pane profesore? Směla bych mu poslat dopis. Bylo by to jenom jednou, je tolik věcí co mu musím říct." 

Myslela jsem na to, že jeho odpověď bude ne, je to nebezpečné, ale když se na mě podíval, nadechl se a souhlasil s jedním dopisem, zaplavila mě radost. Poskytnul mi brk i pergamen a já začala psát. 

Milý Jacku. 

Brumbál mi dovolil poslat ti jeden dopis a tak se sem pokusím nacpat vše, co ti potřebuju napsat. Chci ti říct, že v Bradavicích se mám dobře, mám skvělé kamarády a opravdu se tu cítím jako doma. Jacku, musíš být opatrný před matkou, je mi jedno, jak dlouho po mě půjde ona i smrtijedi, chci jen, aby si byl v pořádku a až tohle jednou skončí, budu ti o všem vyprávět osobně. Kdybych mohla něco udělat, abych pomohla, udělám to, ale momentálně nevím, jak bych byla nápomocná. Přála bych si, aby si byl tady se mnou a oslavil se mnou Vánoce. A vím, že jednou se toho dočkám. Mám tě moc ráda Jacku. 

Corinna. 

Dopis jsem zapečetila a dala sově, kterou mi také poskytnul Brumbál. ,,Najdi Jacka." pošeptala jsem sově a nechala ji letět z okna. ,,Děkuju pane profesore." podívala jsem se na Brumbála a on kývnul. 

Mým dalším úkolem bylo najít Siriuse. První jsem to zkusila zpět na ošetřovně, kde ovšem byl jen James, Remus a Peter, který si užíval svůj koláč. Ani oni nevěděli, kde Sirius je. Mým dalším cílem byla společenská místnost, kde jsem ho konečně uviděla sedět u krbu. Popíjel něco v malé flaštičce a já jen mohla tušit, že čaj to nebude. Přisedla jsem si k němu a první co jsem udělala bylo to, že jsem mu vzala tu flaštičku. Když jsem si přičichla k tekutině, pálilo mě to do nosu. Ohnivá whiskey. 

,,Kde si to vzal?" zajímala jsem se a flaštičku zavřela. 

Sirius pokrčil ramena. ,,Mám známé v Prasinkách a teď to vrať Brownová." 

,,V žádném případě, zbláznil ses?" řekla jsem nahlas. ,,Nenechám tě tady sedět a pít alkohol, který by si v první řadě neměl mít ani u sebe Siriusi."

Sirius protočil oči. Všimla jsem si, že už toho měl trochu víc. ,,Co je ti vůbec do toho." 

,,Co je mi do toho?" podívala jsem se na něj. ,,Siriusi Blacku, jsi můj nejlepší kamarád a já se starám o tvé zdraví. Podívej, já chápu, že se o mě bojíš, ale já se o sebe umím postarat jasný? Remus je můj kamarád a já mu chci pomoct stejně tak jako ty. A v tuhle chvíli chci pomoct i tobě, ale očividně nemáš zájem, takže si tady klidně seď a upíjej se v ohnivé whiskey, ale já to Minnie vysvětlovat nebudu." pronesla jsem a zvedla se na odchod. 

Sirius se zvedl a chytil mě za ruku, tím mě zastavil. Cítila jsem ten alkohol z něj až sem. ,,Dobře, omlouvám se Brownová." 

,,Jdi spát Blacku." řekla jsem. ,,Nikdo tě takhle vidět nemusí."

Vymanila jsem se z jeho sevření a vyběhla schody nahoru do pokoje. Když jsem otevřela dveře, viděla jsem dívky, jak si pomalu balí kufry. Merline! Vždyť ono se zítra bude odjíždět domů na Vánoce. 

,,Bethany!" vyjekla Lily. ,,Kde jsi zatraceně byla! Víš, jak jsme se o tebe bály, když jsi nepřišla." 

,,Omlouvám se." řekla jsem a Lily objala. ,,Šla jsem pak ještě do knihovny a tam jsem usnula." 

,,A od čeho je tohle?" Alice opatrně zvedla moji zavázanou ruku. 

,,Popálila jsem se o svíčku. Madame Pomfreyová mi to něčím natřela a zavázala. Jsem v pohodě, opravdu." pousmála jsem se. 

,,Pojedeš domů na Vánoce?" zeptala se Marlene a sbalila si další kousek oblečení. 

,,Nepojedu." zakroutila jsem hlavou. A rychle mysli, proč asi tak nepojedeš Corinno.

,,Jakto?" zajímala se Alice.

,,No..." promluvila jsem, ale na chvíli se zasekla. ,,No, naši jedou navštívit tetu a tak. Já radši zůstanu v pohodlí Bradavic." 

,,Nebude ti vadit, že tu budeš úplně sama?" zeptala se Lily. ,,Teda pár dalších žáků tu zůstává taky, ale já myslela jakože bez nás." 

,,Slyšela jsem, že Black letos zůstává v Bradavicích." řekla Alice. ,,Potter prý odjíždějí k nějakým známým nebo co." 

,,Aspoň tu Beth nebude sama." řekla Marlene. Její hlas byl ale divný, skoro jakoby žárlila na to, že tu zůstanu se Siriusem sama. Vždyť sama ví, že jsme jen kamarádi. On to tak má, já to tak mám, nemusí mít strach. 

*SabTheCatGirl01*