Another name,another person (S.B.)

6 - |po škole|

,,Mám nápad." řekl James.

Byl čtvrtek večer a my jsme se jako každý jiný večer váleli na gauči a sedačkách. Celá naše parta, což zahrnovalo Jamese, Remuse, Siriuse, Marlene, Alice, Lily, Petera a mě.

,,Ať už je to jakákoliv lumpárna, nechci se toho účastnit Pottere, nechci zůstat po škole." prohlásila Lily.

,,Evansoná s tebou není žádná zábava." postěžoval si.

,,Jaký je tvůj nápad Dvanácteráku?" zajímal se Sirius.

,,Zkoumal jsem Pobertův plánek. Co takhle si zajít na půlnoční svačinu?" navrhl. ,,Pod neviditelný plášť se nás vejde šest. Zbytku něco doneseme."

,,Takže ty, já, Remus a Peter. Kdo půjde z vás holky?" podíval se na nás Sirius. ,,Půjdeš kotě?"

,,Kolikrát ti mám říkat, ať mi neříkáš kotě, méďo?" ušklíbla jsem se. ,,Ale ano, půjdu."

,,Beth, takhle se dostaneš jen do problémů." upozornila mě Lily. ,,Já se účastnit nebudu. Půjdu nahoru psát úkoly do lektvarů."

,,Ten je až na další týden Lily." ušklíbla se Marlene.

,,Budu radši připravená než být po škole. Alice, půjdeš?" podívala se na hnědovlasou kamarádku.

,,Půjdu." přikývla. ,,Promiňte, ale tohle prostě není pro nás dvě."

,,Fajn, tak já půjdu." řekla Marlene. ,,Vzhůru za čokoládovým pudinkem."

Průšvihy jsme většinou dělali jen kluci a já s Marlene. Lily a Alice byly ty, které se od průšvihů raději držely dál, tudíž od celé zábavy.

Já bych to ani nepovažovala za lumpárny. Teda možná vlastně ano, ale pro mě je to spíš volnost. Ten adrenalin když utíkáte chodbami Bradavic před učiteli nebo Filchem a Norrisovou je k nezaplacení.

Schovali jsme se pod neviditelný plášť a vyšli ze společenské místnosti. Dostali jsme se až k místu, kde byla tajná kuchyňka. Když jsme z nás sundali plášť, uslyšeli jsme kroky. Prvně jsem se divili, že jsme to neslyšeli už dřív a pak když jsme se otočili, uviděli jsme školníka Filche.

Sirius mě popadl za ruku a všichni jsme se někam rozprchli. Filch se vydal po nás. Křičel, ať stojíme, ale my jsme utíkali dál. Nevím, kam utíkali ostatní, možná se schovali pod plášť nebo utekli, ale já za námi stále slyšela jeho kroky. Nevěděla jsem, kam mě to Sirius táhne, ale doufala jsem, že nás tam nechytí.

Někam jsme zahnuli. Byla to knihovna. Zaběhli jsme za regál a sesunuli se dolů. Nemohla jsem ignorovat fakt, že Sirius stále drží mou ruku. Fakt, že nás mohl Filch teď kdykoliv chytit nás moc netrápil, stále jsme měli úsměv na tváři a snažili se smát po tichu aby na nás hned nedošel.

,,Myslím, že je vzduch čistý." zašeptal a stoupnul si. Tím, že stále držel mou ruku mě vytáhnul na nohy taky.

Vyšli jsme z knihovny a šli chodbou zpět. Jakmile jsme ovšem zabočili, na chodbě stála profesorka McGonagallová a naštvaně se na nás oba dívala. Očividně nebyla zrovna dvakrát nadšená z toho, že nejsme v posteli.

,,Nebudu se vůbec ptát na to, co tady vy dva děláte." prohlásila. ,,Zítra ve čtyři hodiny se hlaste u Hagrida, jste po škole."

Oba dva jsme se na sebe podívali. Upřímně jsem to čekala ve chvíli, co jsem si spatřila. Vrátili jsme se zpět do společenské místnosti kde seděli ostatní.

,,Utekli jste?" zeptal se James. ,,Nebo vás taky chytla Minnie?"

,,Vás taky?" podívala jsem se na něj a zasmála se.

,,Plášť jsem nechal Remusovi, který stihl schovat Petera a já jsem utíkal s Marlene pryč." objasnil. ,,Zatraceně ta ženská je všude."

,,Měli jste vidět ten její výraz když nás chytila." zasmál se Sirius.

,,Jo, pokud jste se drželi za ruce jako teď, tak se jí nedivím." pousmála se Marlene. ,,Merlin ví, co si chudák Minnie myslela."

Sirius mě okamžitě pustil a já zrudla. ,,Myslím, že půjdu spát. Dobrou noc."

Když jsem si lehla do postele, nedali mi to a musela jsem se zasmát. Dnešek byl dobrý den i přes to, že budeme zítra po škole. Nevadí mi to, protože Hagrida mám ráda, skvěle se s ním povídá a dělá moc dobrý čaj.

Prošli jsme normálním školním dnem a přesně ve čtyři hodiny odpoledne jsme se my čtyři dostavili k Hagridovi. Ten nás rozdělil, dal nám seznam bylinek, které potřebuje a poslal nás do lesa. Slíbil, že až se vrátíme, bude na nás čekat teplý čaj.

,,Stálo to za to." řekl Sirius. ,,Aspoň můžu trávit víc času jen s tebou kotě."

,,Jestli mi ještě jednou za tuhle dobu řekneš kotě, zmrazím tě a nechám tě tady." upozornila jsem ho.

,,Myslím, že by mi to za to stálo taky." řekl s úsměvem na tváři.

,,Radši hledej ty pako." zasmála jsem se.

Siriusovo flirtování jsem nebrala vážně. Zkoušel to tak na každou a já se nechtěla nechat nachytat. Navíc, je to můj nejlepší kamarád, nedokázala bych si to ani představit. Jsem si ale stoprocentně jistá, že to řešit opravdu nemusím.

,,Poslední na seznamu jsou Zářenky." řekla jsem. ,,V téhle tmě se budou hledat skvěle."

,,Myslím, že je vidím." řekl.

Následovala jsem ho až ke kopci. Na něm bylo nespočet Zářenek a z něj šlo krásně vidět na osvícený hrad.

,,Asi jsem si našla nové oblíbené místo." řekla jsem a začala trhat Zářenky.

,,Jo, na hrad jde pěkně vidět." souhlasil.

Když jsme měli košík plný různých bylin, bylo na čase se vrátit zpět. Já jsem si ovšem ještě vychutnávala pohled na náš hrad. Přála bych si, aby táta věděl, jak jsem tady spokojená a aby jsem hrdě mohla říct: Tady studoval můj nadaný bratr.

,,Jsi v pořádku?" zeptal se.

Setřela jsem si malou kapku slzy tak, aby to neviděl. ,,Jistě. Jen obdivuju výhled."

Když jsem se otočila, Sirius stál blízko mě. Tak blízko, že jsem cítila jeho srdce tlouct. vzal mě za ruku a dal mi na ni malý kamínek.

,,Ametyst?" podivila jsem se. ,,Kde si ho našel? V zapovězeném lese je vzácné ho najít."

,,Tak jsem se díval okolo když si byla zabořená ve svých myšlenkách." řekl.

,,To je skvělý." pousmála jsem se. ,,Děkuju."

,,Pro mou krásku cokoliv." usmál se.

,,Kolikrát si musíme vyjasnit, že nejsem tvoje kráska, aby jsi s tím přestal?" zeptala jsem se.

,,Nepřestanu, líbí se mi to." řekl. ,,Hodí se to k tobě Brownová."

Protočila jsem oči. ,,Nesnáším tě Blacku."

,,Miluješ mě Brownová." opravil mě.

,,Opravdu?" zasmála jsem se a založila si ruce. ,,Proč si myslíš, že to tak je?"

,,Protože jsem Sirius Black!" řekl hrdě.

,,Ty jsi větší egoista jak James." zakroutila jsem hlavou. ,,Měli by jsme se vrátit, ať si o nás Hagrid nedělá starosti."

*SabTheCatGirl01*