Jsou tři hodiny ráno a já přemýšlím nad tím jak být volný. Odprostit se od toho stereotypu, toho všeho co nás tak svazuje. Internet, televize, mobily... Přemýšlím nad tím. Jak se mám odprostit? Ptám se sám sebe. Bohužel na tohle není lék, byl jsem nakažen společností a vtažen do víru dění. Dnes ten co nemá mobil jako by snad ani nežil. Je vyvrhelem a všem akorát jen pro smích. Proto bych si přál být volný, jako kdysi. Byli doby kdy jsem na mobil ani nepomyslel, nepotřeboval jsem ho. Byla to zbytečnost která jen krátila mé dlouhé chvíle. Dneska? Nedělám nic jiného že trčím ve virtuálním světě, který je stejně chladný jako ten normální. Tak proč utíkáme tam a sem? Nikam to stejně nevede. Upřímně, i když mám spousty přátel na fb, ig, mewe... I přes to, se stále cítím strašně sám. A proto bych si přál být na chvíli volný. Od těch pocitů a všeho kolem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
