Zjistil jsem že, bez své rodiny jsem nic. Konkrétně bez svých sourozenců. Jsou pro mě vším, když jsem na dně vždy si musím vzpomenout na to pro koho vlastně dýchám. Pro koho vlastně žít, když nikdo jiný není. Jen oni jsou přeci moje všechno, bez nich jsem naprosto ztracen.
Když mě pohlcuje temnota, stačí jen myšlenka na svého milovaného mladšího brášku a jsem zpět. Nemůžu se přeci jen tak vzdát toho krásného pocitu být aspoň milovat svou rodinou, když je zavrhnu svou smrtí je to jako bych zavrhl je.
Nic není důležitější než oni, ani láska vašeho života. Ani za nic přeci nemůžeme vyměnit ty co s námi byli odjakživa jen proto, že do našeho života vstoupil někdo nový. Upřímně lituji těch co svou rodinu zavrhli, kvůli někomu kdo do jejich života vstoupil jen na krátký a tak pomíjivý čas.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Musím myslet na to, že mí bratři a sestry léčí mé rány.
