Sedím a vzpomínám na dny které byli, které jsem tak moc prožíval a říkal si že můj život je příšerný.
Rád na to vzpomínám a říkám si jak jsem byl mladý a hloupí.
Jsou to dny, které jsem proseděl sebelítosti a sám sebe nenáviděl za to kým jsem. Teď jen vzpomínám na tu melancholii mého života.
Přemýšlím nad tím a už se jen směju nad tím jaký jsem byl.
Minulost je tak smutná, veselá a křehká. Vše co bylo, mě naučilo být tím kým jsem teď.