Sedím a přemýšlím nad svým životem, snad jako každý v tomhle světě. Ptám se sám sebe, jestli má cesta je správná, udělal jsem správně?
Stále nad něčím přemýšlíme. Trápime se a zapomínáme na to krásné.
Když jsme byli malý, byli jsme plní snů a naději. Teď už tomu tak bohužel není. Tedy u většiny z nás.
Proto sedím a přemýšlím, dá se to změnit?
Věřím tomu, že ano. Že stále mám tu naději být tím kdo zase věří a je plný snů. Jednou si zase vzpomenu na to dítě ve mě.