Kouzelný Kluk (Mavy)

Blonďatý otrava

"Veritaserum co mi o tomhle lektvaru řeknete ?" řekl učitel. 

"Je to nápoj pravdy" řekl jsem do prostoru. 

"Správně Kováři ale příště se přihlaste děkuju...." pokáral mě. 

Mám takový pocit že tenhle učitel mě nemá rád..proč...protože jsem lepší něž on nebo co ?

"Karle.....co máme dál už budeme končit ?" vzbudil se Kuba, který doteď spal na lavici. 

Ach jo pak se diví že má takové známky. Mám pocit že on prospí celý školní rok.  

"Ne....máme další 2 hodiny..." zašeptal jsem.

"Bože....tak já jdu pokračovat.." odvětil a znovu se složil jak stan na lavici.

Honza na rozdíl od Kuby na školu dbá...ne tolik jak já ale dává častěji pozor. Každý z nich hraje roli v mém životě. Potkali jsme se v prvním ročníku když nás moudrý klobouk přiřadil do stejné koleje. Zažil jsem s nimi tolik dobrodružství... ach ty časy....strašně to utíká. 

Pozoroval jsem výklad učitele, který povídal o lektvaru pravdy. Učitel přecházel z jedné strany učebny na druhou a přitom se někdy otočil na studenty aby vyzdvihl důležitou část a hned pokračoval v kráčení. Kuba si vedle mě hezky pochrupoval.....první tiše ale potom už se z toho vyklubalo hlasité chrčení a vrčení a kdoví co ještě. 

Dloubl jsem do něj ale on jen zamlaskal a chrčel dál. Spolužáci se začali otáčet naším směrem a nakonec i učitel přestal s výkladem. Všichni jsme pozorovali spícího Kubu. 

"Kubo vzbuď se...." strčil jsem do něj ale tentokrát už silněj. 

"Karle nevidíš že se tu snaží spá....." vyštěkl na mě.

 "Všichni to vidíme........takže teď okamžitě opusťte učebnu" řekl učitel hlubokým hlasem a ukázal na dveře místnosti. 

"Ale...." zakňučel Kuba. 

"Ven !!" křikl profesor. 

Kuba si rychle sbalil učebnice do batohu a odešel jen s tichým "ahoj".

Všichni se začali znovu věnovat profesorovi. Když v tom se znovu otevřeli dveře kde stál ředitel a žákem kterého jsem někde už viděl.

"Pane řediteli.....co vy tady.....vyučuji....je to důležité ?" protočil panenkami. 

"Jen okamžik....vedu vám tu nového studenta....požádal o změnu vyučujícího na hodiny lektvarů" řekl a strčil blonďáka dovnitř. 

"Sedněte si...vedle Kováře...ten zrovna přišel o spolusedícího....a hlavně už mlčte...." zakroutil hlavou. 

"Proč zrovna já....proč já musím učit lektvary....ach...no vraťme se k učivu...." nejprve se politoval a poté začal promítat obrázky týkající se témata. 

Cože....proč ke mě...je tu spousta míst....a ne......zrovna ke mě.....ten učitel mě přímo nenávidí. 

Blonďák přiskočil k lavici, posadil se a začal se rozhlížet kolem.

Proč nepozdravil...nechce se seznamovat nebo co ? asi to bude nějaký osel....kdoví na co byl zvyklý tam u něj. 

  Odtrhl jsem kousek rohu pergamenu a napsal krátkou zprávu.  

Ahoj. Já jsem Karel a ty ?

Papírek jsem posunul přímo před něj....hned zpozorněl a četl. Čekal jsem odpověď nebo jen krátkou zprávu ale nic....papírek zmuchlal a odhodil. Super sedím vedle debila.....to radši chrápajícího Kubu. Nestál jsem mu ani o oční kontakt. 

Celou hodinu i ty další jsem měl konečně za sebou. Přesunul jsem se do společenské místnosti Mrzimoru. Celá místnost byla sladěna do žluto-černé barvy. Působilo to na mě velmi útulně a příjemně. Sakra......ten úkol do bylinkářství. Vzpomněl jsem si na úkol....takže změna plánu....žádné odpočívání.....směr knihovna.

Prošel jsem celou školu než jsem konečně dorazil do knihovny....tolik regálů s knihami..... Ach to je moje.

Mávl jsem hůlkou a kniha o kouzelných bylinkách přiletěla..super kouzla. Knížku jsem si převzal...a odkráčel s ní na mé tajné místo v knihovně. Nachází se zde odvětví historie kouzelných hůlek. Tohle jsou knížky které nikdo nečte...a když říkám nikdo myslím tím opravdu nikdo. Taková vrstva prachu, která pomalu stíní světlo z oken. 

Dokráčel jsem na své tajné místo a....někdo ho už okupoval.....ten debilní kluk z lektvarů....

Prakticky hned si mě všiml a jeho pohled mě projel od hlavy až k patě. Posunul svůj zadek o kus dál a tak mi uvolnil místo na stole.....kde normálně sedávám já...ano na stole říkal jsem že zde nikdo nechodí. 

Posadil jsem se vedle něj, otevřel si knihu, začal číst a vypisovat poznámky. Při čtení jsem si všiml že na mě kouká a docela často. 

"Em...nějaký problém" zeptal jsem se nejistě. 

"Dneska večer sraz tady....puso" odvětil a zmizel jak kouř. 

Cože......byl jsem úplně mimo.....jak sraz večer.....jak puso.......co se to právě stalo....

15. 1. 2019.