Kylie Nickelson

Daniel

     Ráno jsem se probudila z noční můry. Zdálo se mi, jak mě ten učitel honí, protože mě chce zabít. Nakonec se mu to povedlo a zakopal mě někde na nějaké zahradě. Byl to zvláštní sen. Probudila jsem se celá vystrašená, ale babička tu naštěstí hned byla se svojí specialitou a to je hrneček teplého kakaa a sušenky. Tohle je opravdu ta nejlepší babička na světě. ,,To bude dobré zlatíčko." utěšuje mě.
     Moje babička se jmenuje Sally a je to ta nejlepší babička na světě, protože si mě vzala do péče hned potom, co mí rodiče zemřeli. Mám ji opravdu moc ráda, je to moje velká podpora ve všem co dělám. Opravdu nevím, co bych si bez ní počala.
      Hned se jdu připravit do školy a nasnídat se. Babička mi udělala moje oblíbené palačinky s malinovou naplní.
       Jdu do školy. Cesta ubíhá rychle díky písničkám, které poslouchám. Najednou jde někdo vedle mě. Ohlédnu se a zjistím, že je to nějaký kluk. ,, Ty jsi ta nová co?" řekne nepřátelsky. ,, Kylie a ty jsi?" zeptám se a snažím se znít nenuceně. ,, Daniel" zašklebí se na mě. ,, Měla by sis dávat pozor, hlavně na našeho třídního, včera ti dal jasně najevo, že tě absolutně nemá rád." znovu se zašklebí. ,, To jsem pochopila." Odpovím už trochu podrážděně. ,, Jen si dávej pozor prostě" řekne a odejde. Všimnu si, že jsem u školy. Teď mám o čem přemýšlet. Nechápu, co jsem tomu učiteli udělala, vždyť se ani neznáme. ,,Jdeš?" volá na mě Daniel. ,,Jdu."
   První hodinu máme dějepis, můj oblíbený předmět a také můj oblíbený učitel pan Black. Hodina uteče až příliš rychle a už se připravuji na hodinu s panem Deanem. Už teď vím, že to bude katastrofa.
    Zazvoní. Pan Dean vejde do třídy a rozhlédne se. Jakmile mě uvidí, pousměje se, pozdraví nás a vyzve nás ať si sedneme. Co měl sakra zase znamenat ten úsměv ?? Nemám čas nad tím přemýšlet, protože mě vyvolá. ,, Slečno Nicklson, pojďte prosím k tabuli" ,, Jistě" zvedám se a jdu k tabuli. Stojím před tabulí a čekám, co si na mě přichystal tentokrát. ,,Povězte nám, co víte o psychologii." ,,No takže psychologie je věda, která se zabývá lidským chováním.." ,,Zkuste to říct trochu více odborně." ,,No no nevím, jak jinak bych to mohla říct" ,, Dobře tak si sedněte pro dnešek máte za čtyři." promluví ke mně s tím svým úsměvem. Jdu si sednout. Nechápu, co proti mně má a proč mi dal čtyřku?? Vždyť jsem řekla jen jednu větu, protože mě ani nic nenechal říct. Fakt nechápu. Naštěstí je konec hodiny. O ostatních hodinách přemýšlím, co dělám špatně, že mě ten učitel tak nenávidí. Je konec poslední hodiny a já jdu ze školy. Vidím Daniela a jdu k němu, chci se zeptat, jestli chápe proč mě učitel tak nesnáší. ,,Ahoj Kylie" pozdraví mě dřív než cokoliv řeknu. ,,Ahoj " odpovím trochu nejistě. Ráno ke mně byl docela hrubý a teď je najednou přátelský? Nic na téhle škole nechápu. ,, Mužů se tě na něco zeptat?" ,, Jasně, Kylie" ,, No proč myslíš, že mě pan Dean nenávidí ?" ,, Neříkal bych tomu úplně nenávist, ale nemá tě rád to je vidět" ,,Díky, to fakt pomohlo" ,, Promiň, nechtěl jsem tě nějak urazit nebo tak, ale toho si všimne každý." ,, Já vím a štve mě to, protože si na mě zasednul od první minuty, co prošel těmi dveřmi." ,, No jo, s tím asi nic neuděláš..on je tady velitel takže tak no." ,, Ach jo proč zase já ?? Nestačí, že jsem se musela stěhovat a že nemám rodiče ?" ,, Ty nemáš rodiče ?" ptá se překvapeně. ,,Nemám, umřeli při autonehodě. Ale o tom teď nechci mluvit. Je to takový čerstvý a citlivý téma..doufám, že ti to nevadí." ,, Ne promiň mi, že jsem se ptal." ,, To je v pohodě." nevím, co říct. Je milý a hodný, nechápu ráno tak a odpoledne tak. ,, Už budu muset jít, ale díky, že jsi mě vyslechnul." ,, Není za co a zítra tě vyzvednu, jestli ti to nevadí?"
,, To by bylo fajn" úsměji se a dám se na odchod. Ještě mi přátelsky zamává a také odchází. Nemůžu tomu uvěřit, co to s těmi lidmi je? Všichni se chovají divně.
Jdu domů. Přijdu domů. ,, Ahoj babi." ,,Ahoj zlatíčko, tak jak bylo ve škole ?" ,,Ani se neptej, byla to hrůza.." ,, Co se stalo?" ptá se ustaraně. ,,Hned mě vyzkoušel ten náš třídní pan Dean." ,,Aha a co jsi dostala?" ,, Čtyřku."
,, Jak to?" ,,To by mě také zajímalo. Řekla jsem jednu větu a on mě hned posadil a řekl za čtyři. Nechápu, co proti mně má. Nic jsem mu neudělala." všechno to na mě padá. ,,Babi, co mám dělat?" ,, Zlatíčko, musíš mu ukázat, že jsi chytrá holka a že si nezasloužíš, aby s tebou někdo takhle zametal." ,,Dobře babi, zkusím to. Ty vždycky víš, jak na to." usměji se s ona mi úsměv oplatí." ,, Jsi hodná a chytrá na to nikdy nezapomínej!" ,,Díky babi, zbyl ještě nějaký ten tvůj malinový koláč? Mám na něj hroznou chuť." ,, Ale to víš, že jo." řekne s úsměvem. Nevím, co bych bez ní dělala, vlastně vím, byla bych teď nejspíš v dětském domově, kdyby si mě nevzala k sobě. Jsem tak ráda, že ji mám. Bez ní bych byla úplně ztracená. Babička, ale není už nejmladší a zrovna teď byla dlouho nemocná. Měla jsem hrozný strach o ni, nemohla jsem ani spát, jak jsem se o ni bála. Naštěstí se z toho dostala, alespoň doufám a teď už je zase zdravá jako rybička.
Jdu si udělat úkoly, co nám zadal pan profesor Dean. Řekla jsem si, že by bylo lepší říkat mu profesor zní to více vznešeně a třeba mě bude mít alespoň o trochu radši. Pochybuji, ale zkusit to můžu. U posledního úkolu usnu a zdá se mi zase ten sen. Tentokrát mě před panem Deanem zachrání Daniel. Probudím se. Zjistím, že jsem usnula u stolu, a tak jdu do postele. Hned usnu a sen se opět opakuje...