13.

44 5 1
                                    

Edd:

Svolal jsem kluky na "rodinnou poradu" do obýváku. Tom, Matt a já jsme seděli na gauči. "Takže, co s tím budeme dělat?" vytrhl mě Matt z přemýšlení. "Myslím, že by bylo dobré pár dní počkat, jak se situace bude vyvíjet a potom zakročit." řekl jsem. "Jak přesně zakročit?" zeptal se nechápavě Tom. "Myslím, že lidé se nebudou chtít připojit k armádě a nebudou souhlasit s režimem. Mohli bychom založit něco jako odboj " řekl jsem a díval se na kluky. "Pffhahaha. Jasně Edde a určitě máme místo, kde být." rozesmál se Tom myslíc si, že jsem snad vtipkoval. "Tome! Já to myslím vážně!" řekl jsem uraženě. Tom už chtěl něco namítnout, když najednou ho přerušil výstřel, který byl slyšet po celé ulici.

"Co to sakra bylo?!" vyjekl Matt a rozběhl se k oknu. S Tomem jsme si prohodili pohledy a běželi za ním. Viděli jsme, že tam vojáky, jak zastřelili nějakého chlapa "Že prej se nechce přidat do armády haha" rozesmál se jeden z vojáků. Už jsem na ně chtěl něco zakřičet, ale Tom mi zakryl pusu "Ticho jinak dopadnem stejně jak ten chlap" řekl a zavřel okno. "CO JE TO ZA MONSTRA?!" vykřikl Matt. Vojáci teď hlídali ulice, byla jich tu hromada. Chtěl jsem jít ven nakoupit Colu, ale viděl jsem všude ty vojáky, a tak jsem radši zůstal doma. Nemůžeme si jít ani nakoupit jídlo. Už jsem toho měl fakt dost. Už jsem nemohl čekat ani o minutu déle.

Vplížil jsem se s Mattem a Tomem na náměstí. Bylo tam celkem dost lidí a vojáci tu zrovna nehlídali. "Tak a teď jim ti všem řeknu" povídal jsem a zapl si můj starý megafon. "Edde! Co blbneš?!" řekl Matt "Jo, co chceš sakra dělat?" přidal se i Tom. "Nemůžeme to takhle nechat. Nenechám vojáky, aby zabíjeli lidi jen tak, založím odboj!" řekl jsem a uvědomil si, jak pitomě to celé zní. Kam bychom vůbec šli? Kde bychom vzali zbraně? Kde bychom vzali peníze a- "Edde, znám jednu opuštěnou budovu nedaleko odtud, je jich tam víc, jsou to bytovky a už dlouho tam nikdo nežije. Možná bychom mohli jít tam." řekl Tom a já se na něho podíval. "Ty-ty v tom pojedeš se mnou?" zeptal jsem se "No jasně, přece nenechám kamaráda na holičkách" řekl a usmál se, což bylo hodně neobvyklé. "Jo, pojedeme v tom společně!" řekl Matt odhodlaně. Ještě že mám
tak skvělý kámoše. Vyšel jsem doprostřed náměstí, dal si megafon před pusu a řekl: "Lidi, přece se nenecháme takhle utlačovat, musíme s tím něco udělat, připojte se k odboji a slibuju, že už se nebudete muset  Rudé armády bát!" řekl jsem a vypadalo to, že to lidi celkem zaujalo, protože jich kolem mě byla kupa. "Ten kluk má pravdu!" řekl jeden, potom začali lidé souhlasit a já jim řekl, kde bude naše základna a oni byli šťastní, že mají místo kam jít. "Ten proslov byl fakt dobrý Edde" řekl Tom a Matt přikývl. "Teď jenom aby jsme se dokázali ubránit před Rudou armádou" řekl jsem nejistě.


























Omlouvám se za hrozně pomalé vydávání, protože škola, kroužky a všechno. No, tohle byla celkem krátká kapitola, ale další bude doufám delší. Jinak přemýšlím, že bych možná napsala nějaký Sally face Fanfic potom, co dopíšu tohle, což bude za dlouho because I'm lazy as fuck a bylo by to SallyLarry, protože to miluju XD tak jenom vás názor, jestli to chcete, nebo jestli se na to mám  vysrat

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Feb 10, 2019 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Broken mirror (Fanfic) CZKde žijí příběhy. Začni objevovat