School rules (FF - Zayn Malik)

School rules - part two

JEDNOZNAČNÉ ODMÍTNUTÍ JE VŽDY LEPŠÍ NEŽ FALEŠNÝ SLIB!

"...takže to je pro dnešek všechno. Uvidíme se opět příští týden. Nevím, jak to bylo u bývalého profesora a vím, že jste na vysoké a nechci vám dávat domací úkoly, ale až budete odcházet, vezměte si tento papír s otázkami, které byste si mohli do příštího týdne vypracovat, protože to bude součástí přednášky a samozřejmě i závěrečného testu. A věřte, že já si pamatuju a umím ocenit, když dělá někdo něco navíc," usmála jsem se a přelétla pohledem Zayna.

Když studenti odcházeli, káždému jsem do ruky vložila papír a když přišel na řadu Zayn, tak jsem mu do ruky vložila papír i se vzkazem:

Přijď prosím o obědové přestávce ke mně do kabinetu. Myslím, že si musíme promluvit!

Doufala jsem, že dorazí. Museli jsme si promluvit. Nechtěla jsem aby naše společná noc měla dopad na náš vztah. Vztah student - učitel.

Upřímně? Nedoufala jsem, že ho ještě někdy uvidím. Vlastně jsem ho chtěla znovu vidět, protože to byl nejlepší sex, jaký jsem kdy měla a litovala jsem, že jsem ho tak sprostě vykopla z domu. No teď vím, že jsem udělala správně.

Vyrušilo mě zaklepání na dveře.

"Dále," řekla jsem a postavila se. Uhladila jsem si sukni a opřela se zadkem o hranu stolu. Zayn vešel do mého kabinetu, zavřel za sebou dveře a pevněji chytl popruh batohu na svém rameni.

"Chtěla jste se mnou mluvit?"

"Ano, posaď se," řekla jsem a ukázala mu na křeslo v rohu místnosti. Jen nervózně zakroutil záporně hlavou. Kousal si ret a přešlapoval z nohy na nohu. Jeho oči kroužily všude možně, jen aby se nemusel koukal na mě. Tohle mě pobavilo a já vypustila tichý smích.

"To je teda gól. Kde se poděl ten sebevědomý muž ze včerejška?" zeptala jsem se a on zvedl pohled ke mně.

"Včera jste nebyla moje profesorka," řekl a opět odvrátil pohled.

"Poslyš Zayne..." řekla jsem.

"Prosím vás, prostě na to zapomeneme a budeme dělat, že se to nikdy nestalo. Nechci mít problémy a nebylo to správné. Byla to chyba, která se už nebude opakovat," řekl Zayn a svým způsobem mě naštval. Ne, že řekl, že na to chce zapomenout, protože chápu, že to nebylo správné, ale že to byla chyba. Já si to naopak nemyslím.

"Dobře pane Maliku, přesně o tomhle jsem s vámi chtěla mluvit," řekla jsem tvrdě.

"Ještě něco?" zeptal se.

"Ne, můžete jít," řekla jsem a on kývl hlavou. Přešla jsem ke dveřím a otevřela je.

"Pěkný den," řekl a já si všimla, že zrovna ze záchodu vyšel Styles, který nadzvedl obočí a divně nás sledoval. Potom na mě mrkl a já jsem protočila oči a zatvářila se znechuceně. Práskla jsem dveřmi, ale zůstala o ně opřená.

"Cos tam dělal kanče?" zeptal se smíchem Styles.

"Ale, jen jsem chtěl vědět jestli ty otá..." dál jsem už neslyšela, protože odešli.

***

"Dej mi ještě jednu Liame," zaskuhrala jsem a opřela si hlavu o bar. Párkrát jsem bouchla do dřevěné desky.

"Kočko, máš už sedmého panáka, mlátíš se tady o stůl a odpálkovala si dva chlapy. Jsi tady už tři hodiny, takže se tě ptám. Co tě trápí?" zeptal se Liam.

"Vyspala jsem s někým, s kým jsem neměla..." řekla jsem a kopla do sebe panáka.

"Bývalý? To se mi taky stalo!" zasměje se.

"Kéž by! To by bylo menší zlo!" zavrtěla jsem hlavou.

"Šéf?" hádal dál. Opět jsem zavrtěla hlavou.

"Tak se vzdávám, už mě nenapadá nikdo, krom sériového vraha," zasmál se.

 "Můj student," zašeptala jsem.

Zasmál se.

"No to si děláš prdel," zavrtěl hlavou a nalil mi panáka.

"Ne! A víš co je na tom nejhorší?" koukla jsem svýma skelnýma očima na něj.

"Co?" opřel se rukama o bar a koukal na mě.

"Že toho nelituju a klidně bych to udělala znovu!" řekla jsem mu pravdu.

"Proč?"

"Bože, víš jaké to je utrpení? Stát naproti němu v učebně. Koukat se, jak si nervózně okusuje ret nebo si dává tužku mezi ty jeho krásné rty, když přemýšlí? Nebo když slyším jeho hlas, když mi odpovídá na otázku? Kurva, jsem z něj vlhká ještě teď," znovu jsem padla čelem na bar.

"No holka, s tím ti nepomůžu," řekl a poklepal mě po ruce.

"Vlastně mi pomoct můžeš!" řekla jsem a zvedla hlavu.

"Poslouchám."

"Zavolej mi taxík!"

***

Zayn:

Stát dnes v jejím kabinetu bylo utrpení. Bože!

"Brácho... nad čím furt přemýšlíš?" dloubl do mě Harry, když jsme šli směrem k bytu Perrie a holek.

"Nad ničím," odcekl jsem.

"Že ty myslíš na naši novou úču? Kurva, to ti schvaluju. Je to kus. Říkám ti, že ji do postele dostanu ještě do Vánoc!"

"Cože?" koukl jsem na něj.

"Musí být v posteli skvělá. Zajímalo by mě, jestli má i v posteli tak prořízlou pusu jako měla dnes na hodině," přemýšlel Harry.

"Má..." řekl jsem si potichu pro sebe.

"Co jsi říkal?"

"Že na to máš!" usmál jsem se a zazvonil na zvonek Edwards.

"Prosím?""Čau, to jsme my," řekl jsem Perrie a ona nás pustila.

"Doufám, že tam bude Jade," usmál se Harry a běžel nahoru.

Protočil jsem oči. Byli oba stejní. Spali spolu dalo by se říct pravidelně. Když spolu byli na stejné párty, vždy odešli společně. Ale nikdy spolu nikde nebyli.

"Ahoj Zayne," usmála se na mě Perrie.

"Harry," kývla k němu.

"Čau..." řekli jsme unisimo a vešli. Holky už dávno pily. Naznačovala tomu flaška poloprázdné tequily a slupky pomerančů na stole.

"Ahoj brouku," křikla Jade na Harryho a  vlepila mu pořádného francouzáka. Než jsem se nadál, pili jsme. Já se držel trochu zpátky a moc dobře jsem věděl proč.

***

"Zayne?" zašeptala Perrie a položila mi ruku na stehno. Trochu jsem se ošil, ale nechal ji tam.

"Hmm..."

"Moc se mi líbíš. Už od prvního ročníku a ty to víš," zašeptala mi do ucha. Věděl jsem to. Dávala mi to dost okatě na jevo. Byla hezká. Vlastně svým způsobem krásná. Blond vlasy, velké modré oči, docela pěkná postava. pěkný úsměv a kroužek v nose tomu dával jisté okořenění, ale..

Vlastně nevím, co bylo to ale, ale něco mi tam nesedělo a já prostě nemohl.

"Já vím," řekl jsem.

"Tak v čem je problém? Dala bych ti vše, co bys chtěl," řekla a jela rukou směrem k mému klínu. To bylo přesně to ale. Chtěla se ke mně dostat přes postel, ale to se mi hnusilo.

"Perrie, jsi fajn holka, ale tohle nebude klapat!" řekl jsem.

"Ale to víš, že bude," odpověděla a přejela po mém přirození. Zprudka jsem se nadechl a odstrčil její ruku ze svého těla a rychle se postavil.

"Řekni Harrymu, že jsem už šel," řekl jsem a odešel tak rychle, že se za mnou prášilo.