Life with vampire!? | CZ✔️ (Probíhá korekce)

32. kapitola

Když vyjdeme od Akiho, tak se rozejdu velmi rychle. Co kdyby si to rozmyslel. Nikky za mnou rychle cupitá. Až se dostaneme od toho domu, tak se zastavím a přitáhnu si k sobě Nikkiho. Překvapeně na mě kouká. Usměji se a políbím ho. On se chvilku zdráhá, ale pak spolupracuje. Usměji se do polibku a chytnu ho za boky. On si spojí ruce za mým krkem a tím pádem si mě k sobě přisune. Kvůli vzduchu musím opustit jeho rtíky. Pohladím ho po tváři. "Jsi můj Nikky nikoho jiného." Usměji se a on kývne. "Ty jsi taky můj Shiro." Zazubím se. Rozejdu se s ním ruku v ruce domů. Začíná jaro, takže už není taková zima. Nemám rád zimu i když mě to může být jedno. Ale v létě je to hezčí. Všechno kvete i já cítím, že je teplo. Cestou si vezmu Nikkiho do náruče. Obmotá si ruce kolem mého krku. Dojdu s ním ke mně domů a položím ho na zem. "Konečně zase doma" Řeknu a usměji se. Vyzuji se a jdu do kuchyně. "Udělám ti Nikky jídlo jo?" Řeknu a nečekám na jeho odpověď a už chystám věci na obložené chleby. Je to z mála jídel co vím jak se dělají a jsou dobrá a rychle udělaná. Vydám z ledničky máslo, šunku, tvrdý sýr, okurku a papriku. Potom ještě nakrájíme 3 krajíce chleba. Nikky určitě musí mít velký hlad. U Akiho nic neměl. Krajíce namažu máslem, dám na ně šunku a sýr. A pak se pustím do krájení zeleniny. Až mám nakrájenou papriku, tak dám na každý krajíc 2 kousky papriky a pak ještě nakrájíme okurku na kolečka a tak dám po 3 kusech na krajíce. Obložené chleby dám na talířek a kouknu na můj výsledek. Není to špatné. Snad mu to bude chutnat. Ještě mu naliju do skleničky pomerančový džus a vše dám na jídelní stůl. Až teď si všimnu, že celou tu dobu je Nikky opřený o futra dveří a sleduje mě. "Nech si chutnat." Řeknu a poukážu na talíř s chleby. On jde ale místo ke stolu ke mně.
"Budu si pamatovat, že tebe chytání jídel baví." Řekne a usměje se. Obejme mě kolem krku a dá mi malou pusinku na rty.
"No ne že by mě bavilo nějak vařit. Ale když to dělám tobě, tak mě to baví. Problém je v tom, že neznám moc jídel. Už jsem celý ty roky bez nich, tak jsem je zapomněl." Pokrčím rameny. "Ale teď se najez." Řeknu a posadím ho na židli. Sednu si naproti němu a koukám jak to do sebe háže. Chudáček můj, musel mít velký hlad. Po chvilce se zvednu, otevřu ledničku a vezmu si sáček s krví. Zakousnu se do něj a saji krev. Mňam taky mi pěkně vyhládlo. Dovysaji sáček a pak ho vyhodím. Všimnu si, že už má Nikky snězeno, tak jsem po něm uklidil. "Tak co by jsi chtěl dělat teď Nikky?" Zeptám se ho a kouknu na něj. Měl na tváři zamyšlení výraz.
"Co kdyby jsme odcestoval. Někam se jeli podívat. Co ty na to? Třeba do Španělska." Navrhne a já nad tím přemýšlím. "S teleportací by jsme tam byli tak za 1h, ale musel bych tě uspat. Tvoje tělo nezvládne tu magii déle než 20 minut." Přemýšlím nahlas. Na jeho obličeji je nedočkavý výraz. "No dobře lásko pro tebe cokoliv." Usměji se na něj a on mi skočí kolem krku. Obejmu ho kolem pasu. "Děkuji Shiro." Řekne mi trochu hlasitěji do ucha. Uchechtnu se. "Nemáš zač. Tak teď se běž sbalit." Odtáhnu se a sleduji ho jak mizí po schodech nahoru. Já nám mezitím na počítači zarezervuji hotel. Je to 4 hvězdičkový hotel. Budeme mít pokoj s krásným výhledem na město Madrid. Za chvilku uslyším bouchaní kufru o schody. On je dost nedočkavý. Všechny škrábance od kufru na schodech kouzlem oddělám pryč.
"Můžeme?" Zaptám se ho a on s radostí kývne. Tak se otočím ke stolu, který je v obývacím pokoji a vezmu do ruky injekční stříkačku.
"Musím ti tohle píchnout jinak by jsi teleportaci nemusel přežít a já to nechci riskovat. Uspí tě to na tak dlouho dokud nebudeme ve Španělsku." Řeknu a přistoupim k němu. "Teď to jenom štípne." Zamumlám, chytnu jeho drobnou ručku, vyhrnu mu rukáv a do paže mu vpíchnu látku, která ho ihned uspala. Když padá k zemi, tak ho chytnu do náruče. Všechny zavazadla okouzlí kouzlem, aby byli stále u mě. Zavřu oči a zahájí teleportaci.

Jakmile do mě vypravil tu látku, tak se mi zavřou oči a já usnu.
Když se probudím, tak ležím v měkké posteli. Do obličeje mi svítí sluníčko. Začnu se pomalu zvedat do sedu. To už jsme ve Španělsku? Rychle vstanu a jdu k oknu. Přede mnou se ukáže výhled na město Madrid. Překvapením mi spadne brada. Já jsem doopravdy ve Španělsku. Jupííí. Rozeběhnu se a začnu hledat Shira po celém apartmá. "Shiro!!!" Křičím, běhám a hledám ho. Najednou mě někdo zezadu obejme a tím mě zastaví. "Klid Nikky, neměl by jsi takhle lítat. Je v tobě ještě uspávácí látka. Můžeš sebou fláknout a zranit se." Řekne mi starostlivě do ucha. Otočím se na něj a políbím ho. Očividně jsem ho tím překvapil, ale zapojil se. "Děkuji Shiro." Řeknu a objímám ho. "Nemáš zač zlato. Pro tebe cokoliv." Řekne a taky mě objímá a přitom má ruce na mém zadku. Nasávám jeho vůni. "Mám velké plány co tu dělat, takže se obleču a vyrazíme." Řeknu a běžím do pokoje. Počkat, kde mám věci. "Nikky dnes se nikam nejde. Máš v sobě ještě tu látku. Lehni si. Zítra vyrazíme ano? Musí z tebe vyprchat." Řekne a položí ho na postel. "Ale.." Řekne a já jen zakroutím hlavou. "Spinkej." V tu chvíli zavřu oči a usnu. Ucítím já si vedle mě lehl, ale pak už nevnímám nic.

Po delší době další kapitola. Už se tam toho bude dít víc. Slibuji. Do teď to bylo takové klišé. Moooc děkuji za 6K přečtení.❤️❤️Jste fakt úžasní. Nemohu uvěřit kam tu knížku táhnete. A já jsem vám za to moc vděčná děkuji moc❤️❤️❤️
🗯️Nebo⭐vždy moc potěší. Doufám že vás ta knížka nenudí. Klidně mi pište i kritiku. Ráda se podle ní zařídím a tím zlepším tuhle knihu. Pa u další kapitoly.

Kikina