8. Návštěva

149 15 0
                                    

Jen co jsme vyjeli jsme potkali několik červeně zářících semaforů a pár menších oprav silnic. Nekonečná cesta byla dlouhá, ale nakonec jsme se dostali k hlavní přepážce k nemocnici. Vyzvedli jsme si lístek a Ashley už parkoval na nejbližším místě ke vchodu dovnitř. „Ashy budu zvracet debílku!" Volá na něj Andy. „Proč?! To jsem zase narazil do obrubáku!?" Jen jsem se podívala pohledem na blednoucího Andyho a s oplacujícím úsměvem jsem odpověděla. „No jo narazil si... Podívej se jak je malinký dítě Andy bílej!" Vražedným pohledem jsem se podíval na Lassie „Tak tohle ti neprojde Čerte!" Ona se však jen na něj podívala „Myslíš?" Na to už jsem nic neodpověděl a šli jsme směr k recepční.

Andy se ujal mluvení. „Ehmm... Dobrý den. Před čtyřmi hodinami sem přivezli naší kamarádku Ellie. Chtěli jsme jí jen navštívit a zjistit, jak vážné to je." Tenhle proslov natolik zaujal recepční, že položila telefonát. „Vydejte se do druhého patra do pokoje číslo šest. Nemůžu vám ale říct co se děje s pacientkou Ellie." Ashley se nechápavě podíval na Lassie. „Hej nekoukej na mě tak! Kdo bude první ve druhým patře? Ten, kdo bude poslední je baba!"

POHLED ANDYHO:
No tak to si dělá ze mě prdel! Před chvílí jsem dokouřil a teď mám běhat dvě patra? Před pěti minutami jsem se jí chtěl vymstít. No tak to teda ne! Poslední určitě nebudu! Nejsem žádná baba, abych to nevybrala nahoru po schodech. No twl už teď ze sebe dělám holku!

Všichni s udýchanými plícemi doběhli nahoru, ale poslední byl náš nejdrsnější Ashley Purdy. „Hach bráško stejně si poslední! Babo!"

„Konec legrace!" Promluvil na ně doktor. „Jestli jdete za Ellie utrpěla vážný šok kvůli změně prostředí." Na doktora jsem kývla pozitivním výrazem a málem jsem vyrazila dveře do pokoje a za mnou šli všichni ostatní. „Ahoj Ellie neuvěříš koho jsem ti přivedla." Ellie se podívala na Andyho a Ashe s krásným úsměvem. Jediný, co bylo krásné na tomhle modrém pokoji byl Eliin úsměv.

Z POHLEDU ELLIE:
Ashley?! Nikdy jsem nevěřila tomu, že bych ho potkala na živo. Můj pokoj je plný jeho plakátů a každý večer sním o tom, že ho uvidím! Panebože! Jsem jak malá fanynka. Musím se začít chovat normálně a nepanikařit, co by si Lass pomyslela. Ale to nejde! On je prostě dokonalost sama o sobě!

POHLED ASHLEYHO:
Neuvěřil bych tomu, jak zrovna tahle ta holka může být krásná po probuzení. Vypadá jako zářivý anděl. Nemohl jsem z ní spustit oči. Její krása byla spanilá jako její úsměv. Neuvěřil bych tomu jak bych taky mohl? Díky Lass jsem jí mohl vidět.

„Ehmm... Ahoj Ellie... Já jsem Ash-Ashley. Hodně jsem o tobě s-slyšel a taky že já jsem na teb-tebe dával pozor. Ne-Není za co..." V tu chvíli jsem zčervenal. „Ahoj Ashley. Moc ráda tě vidím a ještě jednou vám děkuji že jste mě nenechali v té škole, ale že jste se o mě postarali." V tu chvíli jí začali sklenět oči. Lass si toho všimla první. „Něco se stalo?" Ellie se na ní s fake úsměvem podívala a odpověděla. „Nic, všechno v pořádku."

Návštěva uběhla hodně rychle a najednou byl brzký večer a nemocnice se uzavírala a nás museli taky vyhodit...

Tak tohle by byl konec další kapitoly! Kdyby to někoho zajímalo tak jsem udělala úspěšně talentové zkoušky a dostala jsem se! Jsem za to mega moc ráda a děkuji za odezvu! Vaše Terry ❤🍀

EMO ANGEL (BlackVeilBrides FF)Kde žijí příběhy. Začni objevovat