Nevěděl jsem jak na to všechno reagovat a nehledě na to, že jsem to už nějakou pěknou chvíli dělal, že ji skoro neznám a přitom jsem stál těsně za ní. Připadám si jak Stalker, ale jinak to nejde prostě. Srdce se mi rozbušilo div, že se nerozskočilo. Tolik pocitů. Říkám ať vypadne, ani se nepřibližuj! Dej mi klid a vypadni mi že života! Jdi pryč! Místo toho... „Ahoj..."
Sice jsem moc dobře věděl, co mám v úmyslu ale je možné jí mít tak moc rád, aby to přerostlo v opravdovou lásku? Jak můžu milovat? Víc srdcí jsem rozdrtil a zničil na kousky div ne na prach. Jak teď? Co mám udělat? Nezvládnu to znovu. Však už jen podporuju úlety. Nejhorší na tom všem je, že ona nejspíš ke mě asi chová své city a já je mám jen tak zahodit? Lassie... To jméno. Jak ho jen dostat z hlavy? Má to vše doma tak těžký a nikdo jí není oporou krom její kamarádky Elizabeth.
„Blacku! To fakt?! Jak si tohle můžeš dovolit?" Musela jsem ho okřiknout. To jsem však nevěděla jak moc si o sobě tento člověk dokáže myslet. „Ale ale Blackberryová. Nedělej mi tu scény. Co by za to dala každá jiná holka abych jí takhle sledoval?" Musel jsem prostě mi to nedalo. Nemůžu se krotit. „To si vážně myslíš, že když umíš zpívat tak Ti svět patří? Asi by sis měl uvědomit mojí hodnotu než o mě budeš říkat takovéto věci. Měl si mě radši nechat zmlátit na té ulici a teď by sis nemusel dělat zbytečný obtíže s Lassie Blackberryovou!"
V ten moment se mi nahrnuly slzy do očí. Stál naproti mě tak opařen jako by se mu něco hrozného stalo. Bledý výraz ve tváři. Ten má sice klasicky, ale tohle je výraz jakoby ho do márnice převáželi.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Z POHLEDU ANDYHO:
Ta holka mě teď dostala. Jak může stačit pár slov. Já po dlouhé době cítím na svém líci téct slzu. Rychle jsem jí otřel, aby si ničeho nemohla všimnout. Ta ukrutná bolest na srdci. Musím jí obejmout a říct jí důležitou věc. „Ty... No já... My... Nemůžeme se scházet... Jsme jen pouze kamarádi." Dal jsem jí pusu na čelo a utekl jsem. Nohy mám těžké a pocit, že každou chvíli zkolabuju. Teď ale nemůžu musím odsuď pryč. Moje myšlenky mě táhnou do baru. Odcházím a odcházím. Otáčím se dozadu, kde jí stále vidím stát. Splývá mi s davem okolních lidí. Teď už ten čas neběží tak rychle jako vždy. Minuty se vlečou a já nevím fakt co s tím. Běžím už asi třicet minut s domněním, že jsem dostatečně daleko. Vidím vedle sebe Bar. Vcházím dovnitř a usazuji se na nepříjemnou tvrdou barovou stolici. "ADIOS! Nalej mi tam Jacka! Rovnou třikrát!" Peru to do sebe. Alkohol do mě teče. Asi už tak dvacet panáků v sobě a žal začíná ustupovat. Je mi do smíchu. „Heeej budu platit! Nechte si dýško!" Těžce jsem se zvednul z té barový židličky a naposledy kouknu na laserové osvětlení a odcházím. Vycházím z baru a všude tma. Asi jen nějaká děvka stává v černé mikině kousek ode mě a bere telefon do ruky. Asi někomu volá. Hlas mi je povědomý, ale asi už jsem tak moc na plech, že ani nepoznám kdo asi tak mluví. „Dobrý večer. Poprosila bych zaslat TAXI na bar HARLEY'S BAR. Za jak dlouho? Dobrá to jde. Pospěšte prosím!"
„Zdar krásko proč tu jseš? Nemá tak nádherná holka jako Ty být někde s frajerem? Co tu děláš takhle sama hm?"
„Měl by ses stydět!"
Za deset minut přijel TAXI. Ta holka mě posadila dozadu a ona si sedla dopředu. Celou dobu navigovala řidiče. Bylo mi blbě, ale dá se to zvládnout. Cítím jak usínám a pak nic nevím. Au! Přilétla mi rána a já vůbec nevěděl, ale asi jsem se po ní určitě probral. „Vzbuď se musíš domů." Ta dívka už neměla kapuci. Věděl jsem asi kdo to je, ale nebyl jsem si jistý. Musel jsem jí políbit. Byl to dost mokrý polibek. Asi při něm brečela. „Děkuji Ti. Snad se ještě uvidíme." Ona si utřela slzy a tichým hlasem pronesla. „Určitě velmi brzy. Teď jdi ale spát musím domů ahoj."
PO DLOUHÉ DOBĚ JSEM SEPSALA NOVOU KAPITOLU. TAK SNAD SE VÁM LÍBÍ. NEZAPOMEŇTE DÁT HVĚZDIČKU ČI ZANECHAT SVŮJ NÁZOR PRO ROZVOJ PŘÍBĚHU. DĚKUJI MOC ZA PŘEKONÁNÍ 1 600 ZKOUKNUTÍ. MIMOCHODEM HUDBU SI RADŠI PUSŤTE PŘÍMO Z YOUTUBE. NEZAPOMEŇTE KNIHU SDÍLET VŠEM SVÝM KAMARÁDŮM ČI KAMARÁDKÁM. VAŠE TERRY!
