Kapitola 9.

18 2 1
                                    

„No... jo, to jsi mi zapomněl říct." Řekla a podívala se na Doctora tak, že si myslel, že ho tou pánvičkou opravdu přetáhne!
„Tak jdeme." Řekl a zaštěrchal s plastovým válcem a odešel z TARDIS.
„Vždyť už jdu." Řekla a následovala Doctora.
...
„Stůj a ani se nehni." Zašeptal směrem k Elloie a stál jako zamrzlý. Když Elloia též jakoby zamrzlá v pohybu odpoutala svůj pohled od země a rozhlédla se, uviděla to stvoření. Zamrzlá v pohybu vystrašeně zašeptala k Doctorovi: „Tak... co teď?"
„Teď jim buď navrhnout, že mohou odejít bez problémů, nebo tu sůl na ně vysypat a počkat na svítí Slunce." Řekl a po chvíli pokračoval. „Když na ně tu sůl vysypeme, smíchá se s vodou . Svit Slunce vypaří jen vodu a jejich mysl zůstane uvězněna v soli. Budou bez těla. Ta sůl je pro ně jako vězení." Dovysvětlil a přešel k vodnatému mimozemšťanovi.

I promise, everything will be alrightKde žijí příběhy. Začni objevovat