Alkohol není dobrá věc. Ano, občas řeší problémy a pomáhá nám zapomínat jak na špatné, tak ale i dobré chvíle. Když se to s ním přežene, cosi vás donutí říci i to, co jste si chtěli nechat v tajnosti. Občas řeknete i to největší tajemství co jste kdy měli, nebo na sebe řeknete spoustu špín a ponižujících blbostí i lidem, které vlastně skoro neznáte.
V tu chvíli se pozná pravý přítel. V tu chvíli, kdy mu řeknete něco, co by do vás ani on, který vás zná spoustu let, nikdy neřekl. Pokud v tu chvíli neodejde, nepošle vás do prdele a neroztrousí to po všech vašich kamarádech, je to pravý přítel. A přesně takového přítele David měl.
Ten den nebyl ničím zvláštní, ale přesto byl pro dva chlapce dnem osudovým. Jako obvykle se parta kluků sešla v hospodě na rohu ulice, kde popíjeli alkohol, který jim kupoval nejstarší z nich. Nebylo co slavit, prostě pili, protože jim to chutnalo. Zejména Davidovi chutnalo. A to tak, že hodně.
Všichni mu říkali, že by měl přestat, že to pro něho není dobré. Ale on pil dál. Byl přece skoro dospělý, mohl si dělat co chtěl. Pepa mu tedy i nadále kupoval alkohol, který si David kvůli svému nízkému věku nemohl koupit. To proto, že mu za to David platil více, než byla cena toho o popíjel, a peníze na víc se studentovi jako byl Pepa nesmírně hodily.
To Daniel, Davidův nejlepší kamarád, to všechno zastavil. To on ho vzal kolem ramen a dovedl ho domů. To on byl jediný, kterému se David, avšak nechtěně, svěřil. To on byl ten nejlepší přítel, který mu odpověděl, že je na tom stejně i když byl přesvědčen o tom, že si to David nebude druhý den pamatovat. On si to ovšem pamatoval. Ta věta Davidovi zněla v hlavě ještě dlouho potom.
'Jsem gay.'
ČTEŠ
Napij se, alkohol ti neublíží...
Fanfiction'Musím ti něco říct.' 'Nemluv, táhne z tebe jak z továrny na Vodku.' 'Ale ono je to důležité!' 'Řekneš mi to zítra, teď toho budeš litovat.'
