The boy next door (SM)

🏪Obchod - aneb jak Shawn nemá peněženku🏪

,,Takže ty jsi se dnes přistěhoval?" zeptala se Charlotte jakoby jsme ho dnes nestalkovaly z okna.
,,Tak nějak no. Zjistil jsem, že nemám nic na jídlo a vůbec tady nevím, kde co je. Tak jsem volal dědovi," Charlotte na mě mrkla. ,,no a děda mi řekl, že vedle bydlí Amanda, vnučka jeho kamaráda a prý se jí mám zeptat. No ale to jsem nevěděl na jaké straně. Tebe jsem trefil až na druhý pokus. Předtím jsem šel k domu vedle mě a tam byla jen starší paní, která mě zvala dál, že má prý napečeno." dořekl Shawn svoji historku a my jsme se začaly smát.
,,Víš, že existuje něco čemu se říká zvonek a na tom máš napsané jméno?" pošťouchla jsem Shawna.
,,Aby sis nerýpla." řekl Shawn rádoby ublíženě, ale smál se.
Po chvilce chůze jsme došli k obchodu. Je to takový menší obchod a taky pěkně drahý. Samozřejmě je lepší si zajít do většího obchodu, protože tam je to o dost levnější, ale když je nouze a máte navíc hlad, tak se spokojíte i s tímhle.
Vešli jsme dovnitř, vzali jsme si košíky a vrhli jsme se na nakupování nebo spíš Shawn. Asi měl dost velký hlad. Brala jsem nějaké pečivo a Shawn se doslova roztíkal nad muffiny.
,,Pokud můžu poradit, tak tady je neber. Nejsou tu dobré. Kousek odtud je cukrárna a tam jsou mega dobrý." řekla mu Charlotte a mně bylo hned jasné, proč mu to říká. Ta cukrárna je její ségry.
Šli jsme k pokladně, kde už Charlotte flirtovala s mladým prodavačem. Prostě typická Char.
,,Charlotte si asi ráda pohrává s kluky, že?" řekl Shawn a pobaveně se usmál.
,,Jojo. To je celá ona. Balila kluky už v pěti letech možná i dřív." řekla jsem s úsměvem.
,,To bych si měl dát pozor." dodal Shawn, když jsme vyskládávali věci na jezdící pás.

Vyšli jsme z obchodu a Charlotte jsme odtud museli dokonce vytáhnout. To je tak, když Char začne flirtovat. Shawn si nadával do debila, protože nechal doma peněženku a já to musela zaplatit, ale nijak mi to nevadilo, takový nákup mě nezabije.
,,Hned, jak dojdeme domů, tak ti to donesu." řekl Shawn a přidal do kroku.
,,Hele nemusíš, to je v pohodě." přesvědčovala jsem ho.
,,Ale jo. Nezůstanu ti přece dlužnej." řekl Shawn. Už jsme byli u domu, Shawn se rychle rozloučil a šel k sobě do domu. My jsme zase zašly k nám.
,,Ten je co?" řekla Char a mrkla na mě. Char asi prostě nechápe, že já teď nikoho nechci.
,,Bože Charlotte, chci si dát taky chvilku pauzu a ne jenom lovit kluky." pak jsem rozhovor přesměřovala na kluka z obchodu a Charlotte dala pokoj.
Mezitím, co jsme si sundávaly boty, tak zazvonil Shawn.
,,To jsem zase já. Tady jsou ty peníze, co ti dlužím. Mám ještě jednu snad poslední prosbu. Promiň, že ještě otravuju, ale došlo mi, že nemám dodělanou kuchyň. Můžu si u vás to jídlo připravit?" zeptal se a pořád stál přede dveřmi.
,,Jasně, že můžeš, pojď dál a nemusel jsi mi to vracet." pozvala jsem ho dovnitř a on poslechl.
,,Máš to tu hezký." řekl, když vešel s taškou k nám. Ukázala jsem mu kuchyň zařízenou v moderním stylu do bílé barvy. Byla spojená s obývákem, protože jsem chtěla mít velký prostor, abych mohla na všechny vidět a povídat si s nimi. Od té doby, co jsem byla se Stevenem, tak k nám už moc lidí nechodilo. Steven moje přátele neměl rád a ani oni jeho neměli moc v lásce. Měl rád určitou sortu lidí a to byli snobi.
,,Víš co mě teď napadlo? Já tu mám ještě trochu špaget, tak jestli by jsi chtěl, tak ti je můžu ohřát, ať se nemusíš s ničím chystat." nabídla jsem mu a doufala, že ho tím neotravím, protože co si budem, byla by ho škoda.
,,To není nutný, klidně si něco spachtím sám." usmál se a já se lehce koukla, co nakoupil. Chtěla bych vidět, co z toho jak on říká ''spachtí".
Měl tam samé sušenky nebo prostě věci, ale nic k nim. Takže z toho neměl šanci udělat slušnou večeři, pokud teda nechtěl jíst sušenky s burakovým máslem a zakusovat k tomu bagetu.
,,Hele, já ti to prostě ohřeju, protože nevím, co by jsi z tohohle uvařil a navíc budeš to mít aspoň teplý." řekla jsem a vydala jsem se do kuchyně k varné desce.
Začala jsem ohřívat jídlo a Shawn se mezitím potuloval po obýváku. Charlotte někam záhadné zmizela. Myslím si, že se šla líp namalovat, protože to nestihla. Když jsem dávala špagety na pánev, uvědomila jsem si, že Shawn má tu svou fobii z rajčat už od dětství a jendou kvůli tomu ztropil hezkou scénu. Radši jsem mu je vyndala, protože nechci mít rajčata na zdi. Co když mu to ještě zůstalo?
Zachvilku jsem mu jídlo servírovala na stůl se slovy: ,,Tak tady to máš. Je to speciální verze."
,,A v čem?"
,,Zkus hádat." pobídla jsem ho a Shawn začal zkoumat jídlo.
,,Nejsou v tom rajčata! Ty jsis vzpomněla. Oo nee. Že ty si pořád pamatuješ..."
,,Jo pamatuju vstoupila jsem mu do řeči. ,,Radši jsem je vytáhla. Nechci přece mít rajčata po celém domě." řekla jsem a Shawn se zasmál.
Až dojedl jídlo, tak poděkoval a chtěl jít k sobě.
,,Nemám ti dát to tvoje jídlo do mé ledničky? Nevím jestli tam nějakou máš." nabídla jsem mu.
,,To by jsi byla strašně hodná. Díky."
Vzápětí došla Char bez žádné viditelné změny. Jen si vzala tepláky, aby ji nebyla zima.
,,A nechceš s něčím pomoct v tom tvém hnízdečku?" zeptala se Charlotte.
,,Né, to je v pořádku. Nenechám vás tahat nábytek. Stejně tam toho moc není. Zatím dělám jen mírné úpravy a chci to nejdřív vymalovat. Takže stěhuju málo věcí a většinou v krabicích, o které se pravidelně přizabíjím, protože jsou všude." začalily jsme se smát a Shawn se taky usmál. ,,No já už půjdu k sobě. Jinak moc děkuju za tu večeři, přišla mi vhod."
,,Nemáš za co, aspoň se to snědlo." řekla jsem a Char mi hned skočila do řeči.
,,Víš co? Jít domů můžeš, ale jedině s námi. Prostě ti tam s něčím pomůžeme. Ať si můžeš jít dneska aspoň lehnout v normální hodinu." naléhala Char.
Shawn nám nakonec podlehl a šli jsme k němu. Odemčel dveře a měl pravdu. Všude byly krabice. Vlastně jsem si říkala, proč se tam stěhoval, když nemá dodělanou ani kuchyň.
,,S čím potřebuješ pomoct?" zeptala jsem se a pořád jsem odhadovala v jaké místnosti jsme. Usoudila jsem, že to bude asi obývák. V každém normálním obýváku by se člověk posadil na pohovku, ale tady žádná nebyla. Vlastně v tomhle domě nebylo nic kromě krabic, barev a různě poházeného oblečení.
,,No dneska jsem měl v plánu dostavit skříň, co mi přišla. Ale to nevím jestli by jste mi zvládly pomoct."
,,Vždycky je potřeba někdo, kdo bude něco přidržovat." řekla Char. ,,Vždycky jsme to tak měli s tátou. On stavěl a já držela nějaký trámy a nebo jsem dávala pozor, jestli se držíme plánu." dořekla Char a my se usmáli. Hned potom jsme rozbalili krabici Charlotte se ujala návodu a začala nás komandovat. Stavěli jsme asi hodinu a půl. Já a Shawn jsme byli unavení asi jako by jsme právě zdolali Mount Everest, ale Char byla úplně v pohodě a prohlížela si naše dílo.
,,Vypadá to, že jsme to zvládli." řekl Shawn unaveně.
,,A tohle jsi chtěl dělat sám." řekla jsem a Charlotte konečně zvedla oči od skříně.
,,Ted tu skříň ještě musíme přemístit do ložnice." řekl Shawn a nařídil, kde máme skříň chytnout. Skříň byla celkem těžká, ale ve třech se to dalo vzít. Skříň jsme přenesli do nějaké místnosti a položili ji na dané místo. Chvilku jsem se rozhlížela a pak jsem se udiveně zeptala. ,,Tohle je tvoje ložnice?"
,,Jojo. Ještě jsem nestihl objednat ani postel, takže je to tu takové provizorní."
,,Tyjo tak tady spát nebudeš." řekla Charlotte a já jsem znovu přejela pokoj pohledem.
,,Mně to nevadí. První noc je v pohodě a co nejdřív zkusím objednat postel." řekl Shawn a prohrábl si vlasy.
,,Přece nebudeš spát na zemi. Navíc je tu pěkná zima. Jede tu vůbec topení? Půjdeš k nám, bude tam sice jenom gauč, ale furt je to lepší než zem. Co říkáš?" řekla jsem a nebyla jsem ochotná moc diskutovat.
,,To je opravdu v pořádku nejsem žádnej rozmazlenej blbeček, co nemůže spát pár nocí na zemi." řekl a vypadal, že by si nejradši do toho spacáku vlezl, aby nám ukázal, že se do něj vůbec vleze.
,,Vem si věci a jdem k nám." nakázala Charlotte a obě jsme se usmály, když začal hledat věci v krabicích.

Ok konečně dopsaná kapitola. Myslím si, že omluvu už si domyslíte každý sám, protože je pokaždé stejná xd... Tuhle kapitolu jsem měla napsanou už dřív, ale nedostala jsem se k tomu ji opravit. Snad vydám kapitolu zase, co nejdřív to půjde, ale jak vidíte, tak není vůbec žádný čas. Tal zase u příští kapitoly.
Najkyna😂❤️