Mike mě zavezl před dům, rozloučil se a ubezpečil se, že pondělí platí. Máme toto pondělí oficiální rande. Odemčela jsem dveře a vešla jsem dovnitř. Bylo tam něco, co mě překvapilo. A to byly boty, mužské boty. Začala jsem se bát, že je to Steven.
,,Haloo?" zavolala jsem do domu.
,,Jee. Ahoj. Promiň, že jsem sem tak vpadl, ale zapomněl jsem si u tebe klíče na stole, tak jsem požádal Char, jestli by mi je nedala, protože ty jsi nebyla jaksi na té party." řekl Shawn a poškrábal se za krkem. ,,No nic. Tak já půjdu. Už je dost pozdě. "
,,Shawne, nechoď. Ještě se mi nechce spát a nechci být sama." řekla jsem. ,,Ale jestli jsi unavenej, tak v pohodě." dodala jsem radši, protože to znělo celé divně.
,,Rad zůstanu. Takže co jste dělali s Mikem?" prvně se tvářil trochu překvapeně, ale nakonec to zakryl úsměvem.
,,No, takže vzal mě do nějaké restaurace, kde jsme si hrozně dlouho povídali. Bylo to fakt fajn, ale moc nemusím tyhle ty věci jako luxusní restaurace, kde se bojím pohnout, abych něco nevylila, protože jsem nemehlo." řekla jsem.
,,Navíc tam snad do všeho cpou rajčata, že?" přidal si své Shawn a společně jsme se zasmáli.
Výpravěla jsem o těch dalších divných jídlech a najednou byly 3 hodiny ráno.
,,Hele, všiml jsem si tady jedný fotky. Jen jsem se chtěl zeptat, kdo to je? " řekl Shawn, když vstal z gauče a ukázal na jeden z obrázku Stevena."
,,Muj bejvalej. Podvedl mě a před pár dny jsem ho odtud vykopla." řekla jsem a stekla mi slza. Ani jsem nevěděla proč. ,,Ještě jsem je nestačila sklidit." řekla jsem a začala jsem nekontrolovatelně brečet.
,,Am promiň. Omlouvám se. Já nevěděl. Pojď sem." říkal Shawn zmateně a přitiskl si mě na svoji hruď a pevně mě držel. ,,Promiň Am. Zasloužíš si lepšího víš. Neboj dopadneš líp než ten debil." hladil mě po zádech a šeptal. ,,Víš, když jsem se sem přestěhoval, nebylo to jen proto, abych vyzkoušel nové věci."
,,A proč teda?"zeptala jsem se a trochu jsem se oddálila, abych mu viděla do tváře.
,,Protože jsem potřeboval chvilku klidu." řekl a posadil se na pohovku. ,,Rozešla se se mnou holka a prostě jsem se přes to nemohl přenýst. Tak jsem prostě odjel. Konečně se tu cítím dobře, protože tady znám ty důležitý lidi. Jako jsi ty a Char. To mi stačí."
,,Máš pravdu občas je dobrý se hodit do pohody a odjed od všeho."
,,Tohle se stane občas každému. Prostě už jen ji nechci vidět. Vždycky, když jsem někam šel, tak jsem ji viděl. Připomnělo mi to místo, kde jsem s ní byl, nebo s ní něco zažil. A díky dědovi mám tohle skvělé místo."
,,Měl jsi ji rád, že?"
,,Hodně rád. Když mi řekla, že dál se mnou už nemůže být, tak jsem myslel, že už nikdy nebudu moct milovat. Vše záleží jen na času." řekl a mně se hrozně líbilo, jak mluvil. Měl pravdu. Najednou mu stekla jedna slza po tváři.
,,Shawne, bude to dobrý, jo? Je to těžký. Já vím. Ale jsi teď pro mě oporou a já teď budu pro tebe. Děkuju za tebe." objala jsem ho.
,,Asi jsem už v pohodě. Jen na mě dolehla ta chvíle. Jsi hodná. Teď jsme se už hodně nabrečeli a myslím, že bychom mohli přejít k něčemu zábavnějšímu."
,,Máš pravdu. Ale co zábavnýho máš na mysli?" uculila jsem se.
,,Třeba bych mohl udělat čokoládu a pustit jeden skvělý seriál."
,,Víš co? Já udělám čokoládu a ty vybereš ten tvůj seriál." řekla jsem a dala mu ovladač od televize.,,Můžu pustit?" zakřičel Shawn do kuchyně.
,,Jasný." zakřičela jsem zpět a vzala čokoládu s sebou. Shawn pustil seriál a mně bylo hned jasné co to je za seriál.
,,Ty jsi vybral přátelé?"
,,Myslel jsem, že to máš ráda." řekl Shawn trochu provinile.
,,No jasně, že to mám ráda!" zasmála jsem se. ,,Ani nevíš jak jsem ráda."
,,To jsem se lekl. Kdyby ne, tak bych se s tebou nebavil." zasmál se Shawn.,,A vy spolu s Mikem teda chodíte nebo jak?" zeptal se Shawn, když skončil díl a začal se přehrávat další.
,,Já vlastně nevím. Ani nevím jestli bych chtěla. V pondělí jdeme na rande, takže uvidíme."
,,Uuu. Kam půjdete?"
,,Asi někam do zábavního parku."
,,Neprotiřečí si trochu, když tě vezme do luxusní restaurace a teď někam, kde je to úplně jiný?"
,,Možná? Nevím. Neuvažovala jsem nad tím. Upřímně nevím, co od něj mám čekat."
,,Takže to prostě necháš plynout, že?"
,,Jo nějak tak." řekla jsem a dál jsme se věnovali seriálu. Bylo strašně pozdě. Takže jsme usnuli u televize a k tomu ještě na gauči. Zase...Ráno
Probudil mě zvuk otevírání dveří. Jemně jsem mžourala, kde jsem. Shawn mi z nějakého neznámého důvodu objímal nohy a hlavu měl na opačné straně sedačky. Protože mi Shawn objímal nohy jako plyšovou hračku, bylo o dost těžší se dostat ven bez toho, abych ho probudila. Když se mi to podařilo, šla jsem pomalu do kuchyně počkat na příchozího. Modlila jsem se, aby to byla jen Char. Ale nebyla.
,,Ahoj Amando. Jdu si pro svý věci." řekl Steven. Prošel kolem mě a chtěl zamířit do ložnice, ale zastavil se v obýváku.
,,To nemůžeš myslet vážně, že sis tak rychle našla kluka?!" začal na mě řvát. Nikdy takhle neřval.
,,Zaprvé neřvi tady, nebo ho probudíš a za druhé je to jen kamarád a tobě po tom nic není." řekla jsem s důrazem na slově nic.
,,Vsadím se, že jsi mě s tím hajzlem podvedla!" začal znovu řvát.
,,Víš co? Je vidět, že chceš jen pokřikovat. Pojď to vyřešit do ložnice. Tam můžeš řvát jak chceš." řekla jsem mu, protože jsem se bála, že Shawna fakt probudí a byl by z toho ještě problém.
,,Takže jsi mě s ním podvedla, žejo?!" začal řvát tentokrát v ložnici.
,,Ne, já nepodvádím na rozdíl od tebe. A už spolu ani nejsme. I kdybych se s ním vyspala, tak to s tebou už nic nemá společnýho."
,,Spala jsi s ním?!" zařval a chytil mě tvrdě za ruku.
,,Co do tebe sakra vjelo? To ti ta tvoje nedala nebo co?! Proč máš potřebu tady vůbec být?" zařvala jsem na něj zpět a snažila jsem se dostat z jeho sevření. Chvilku na mě zíral, pak pustil moji ruku, sbalil si své věci a vypadl. Svezla jsem se k zemi po skříni, o kterou jsem byla opřená a začala jsem brečet. Z celého toho šoku jsem se třepala. Nešlo to zastavit. Vůbec nechápu, kde se to v dříve tak milém Stevenovi vzalo. Všechno, co mě bolelo jsem právě vypouštěla do slz, které mi stékaly po tváři.
Po asi 10 minutách jsem se konečně uklidnila. Občas to trvá dlouho, než se sklidním. Dneska to šlo ještě vcelku rychle. Nechtěla jsem, aby mě Shawn takhle viděl. Myslel by jsi, že jsem troska.
Utřela jsem si slzy a šla jsem zpět do obýváku. Shawn pořád klidně spal. Byla jsem ráda, že ho ten řev neprobudil, ještě by se to řešilo a bylo by zbytečně moc vysvětlování.
Přesunula jsem se do kuchyně, že udělám snídani. Byla neděle, a tak jsem chtěla udělat nějakou hezkou snídani. Třeba palačinky nebo vajíčka. Otevřela jsem ledničku, ale bylo v ní jen máslo, pomazánka, nějaká ta šunka a pár kusů zeleniny. Z toho kdybych měla něco zázračného vykouzlit, tak by mi měli říkat Copperfield. Usoudila jsem, že budu muset jít nakoupit, ale chtěla jsem udělat aspoň kafe. Zapla jsem kávovar a šla jsem se prevléct a upravit.
Vzala jsem si jen černé džíny, nějaké triko, na to jsem hodila pastelově modrou mikinu s tím, že si dám ještě kabát, protože venku už foukalo. Vlasy jsem nechala rozpuštěné. Dala jsem si jen řasenku, protože jdu jen do obchodu, že?
Kávovar přestal jet, takže jsem šla do kuchyně, že tu kávu nějak připravím pro Shawna, aby si ji mohl vypít až se vzbudí. Myšlenky mi v hlavě létaly a já si také trochu létala ve své fantazii trochu nad zemí. Najednou jsem do něčeho narazila. Nebo spíš do někoho. Hrozně jsem se lekla a zakřičela jsem, jako by šlo o život. Byl to Shawn, který se už vyhrabal ze zimního spánku a pochodoval si po kuchyni.
,,Promiň, pro Boha já jsem tě nechtěl vyděsit." řekl a zasmál se. ,,Seš ok?" zeptal se a natáhl se pro kafe a podal mi rovnou i to moje.
,,Jo, teď už jo. Promiň, byla jsem asi trochu mimo." usmála jsem se.
,,Jinak díky za kafe. Přesně to potřebuju, ale to na mně asi vidíš." řekl a já se zasmála.
,,Ale prosimtě." řekla jsem. ,,Chtěla jsem udělat snídani, ale nemám tu nic z čeho by se dala vytvořit, takže půjdu asi nakoupit. Chceš jít se mnou?" nabídla jsem mu a v duchu jsem doufala, že pokud řekne jo, tak mu to nebude trvat tak dlouho jak mně.
,,Půjdu rád. Jen si hodím na sebe mikinu."Tak jediné, co už asi zvládnu napsat je...hotovo. Aspoň pro dnešek. Další kapitolu budu připravovat. Těšte se. Omlouvám se za neaktivitu, ale byla jsem pryč.
Najkyna😂❤️
ČTEŠ
The boy next door (SM)
FanfictionPříběh vypráví o 20 leté Amandě, která bydlí v LA. Zdědila tam dům po svém dědovi, který šel se svým dlouholetým kamarádem do důchodu. Jeho kamarád bydlel hned vedle něj a byli si velmi blízcí. Teď se do domu jeho kamaráda nastěhuje jeho vnuk. Jak t...