Daniel! Byl to on! Hleděl na mne se smaragdovýma očima, které si mě prohlížely.
Nemohla jsem uvěřit tomu, že se tu ukázal.
Lord Perkins si všiml mého pohledu směřovajícího k onomu neznámému muži a jeho výraz se změnil ze šťastného na neutrální.
Daniel se pomalu ale jistě přibližoval a já z jeho přítomnosti neměla dobrý pocit. Lord Perkins si stoupl předemne a začal se ho na něco vyptávat, Daniel ho však lehce odstrčil a přesunul se ke mně. Uklonil se a políbil mi ruku. ,,Už je to dlouho, smím prosit?" jednoduše odpověděl a lord Perkins při tom držel svůj vztek na uzdě. ,,Jistě" špitla jsem jemně a přijala jeho ruku.
,,Myslel jsem na vás každý den, každou noc se mi o vás zdálo, jak sedíte u altánku, kam jsme dříve chodili a čtete mi nahlas, co jste napsala.
Zpíváte a tančíte pod stromy, byla jste tak malá, tak roztomilá, tak nevinná a teď....teď se vdáváte. Za toho ubožáka, který mi nestojí ani za pohled. Miloval jsem vás a myslel jsem, že vy cítíte to samé." nevěděla jsem, co na to mám říci, chvíli jsem na něj zmateně hleděla a poté se stalo něco, co nikdo nečekal...políbil mě!?
ČTEŠ
Touha vládnout
Ficción histórica,,Elizabeth Anne Hildemorová, berete si zde přítomného Lorda Perkinse za svého manžela, budete ho milovat a ctít až do skonání světa?" naposledy jsem se podívala na člověka, který ve mě vždy věřil, musela jsem zadržet slzy strachu a smutku a vyslov...
