Blacková!

Ples

James zase četl Denního věštce. ,,Co tě na tom tak baví?" divil se Christopher. ,,Někdy jsou tam zajímavé věci" odvětil James. ,,Pošta" zamumlal Gerard opět s plnou pusou. Před všemi čtyřmi přistála obálka. ,,Blacková kdo ti píše? Všechny máš tady v Bradavicích" Christopher vykulil oči. ,,To je moje věc" vzala jsem si obálku a rozdělala jsem ji. Vytáhla jsem poctivě složený pergamen a začala jsem si číst.

Milá Becco,
děkujeme za dopis. Přiznám se, mě obzvlášť potěšil. Máme se dobře a doufáme, že vy taky. Snažila jsem se vybrat co nejlíp. Doufám, že se ti budou šaty líbit. A jestli budou příšerné, předem mě omluv. Máš je v pokoji a vybrala jsem i boty. Ještě jednou děkuji za důvěru. Změna tématu. Prosím dávej na to naše třeštidlo pozor. A vyřiď Removi a Siriovi, že je Harry pozdravuje.
Tvoje teta Ginny

Popadla jsem dopis, aby se ho náhodou nezmocnil James, vyskočila jsem na nohy a pádila jsem na kolej. Byla jsem až moc zvědavá. Nemohla jsem čekat další dvě hodiny. Celou cestu jsem běžela. Brala jsem to různýma zkratkama, které jsme v Pobertově plánku našli. Vyhrkla jsem na Buclatou dámu heslo. ,,Vždyť máš ještě čas. Proč tak spěcháš?" zeptala se mile. ,,Teta mi poslala šaty. Jsem na ně dost zvědavá" usmála jsem se na ni. Buclatá dáma mi otevřela a já vešla do společenské místnosti. Někteří se šinuli dolů po schodech a šli teprve na snídani, jiní si psali domácí úkoly. Vyběhla jsem schody a vešla jsem do našeho pokoje. Na mé posteli ležely dvě krabice. Otevřela jsem první tu na pravo. Byly v ní černé lodičky. Tak u tohohle se teta teda nesekla. Otevřela jsem druhou, větší krabici a vyndala jsem z ní šaty. Byly nádherné. Černý vrch bez ramínek posetý zářivě bílými perličkami v pase přešel v krvavě rudou nařasenou sukni. Barva Nebelvíru. Kolem pasu byla tenká černá mašlička. ,,Páni" vydechla jsem. Teta se bez pochyb trefila. Až budu mít čas, musím jí odepsat, půjčit si od někoho sovu a poslat jí to. Pan X mi vážně chybí. Sakra.

Já, Christopher a James jsme se pořád smáli. Neville z nás byl na prášky. James převrhl květináč s nějakou kytkou, kterou jsme přesazovali. ,,Ukliď to Jamesi. Teď hned" přikázal Neville. Christopher se začal smát ještě víc. James do něj strčil a Christopher spadl na zem. Všichni se zasmáli, ale já a Gerard jsme se smáli jako šílenci. Gerard se nesmál až tak moc, ale já a James jsme se opravdu smáli šíleně. ,,Okamžitě toho nechte! Ty se zvedni a Jamesi, ukliď to" okřiknul nás Neville. Gerard Christopherovi pomohl na nohy. ,,Nevím kouzlo" šeptnul ke mně James. Vytáhla jsem svou hůlku a namířila jsem ji na hlínu, květináč a rostlinu na zemi. ,,Evanesco" zašeptala jsem a všechen nepořádek zmizel. ,,Díky" zachechtal se James. ,,Potřebuji vyčistit hábit" hihňal se Christopher. ,,To dám" James se hrdě napřímil a vytáhl si hůlku. ,,Pulírexo" pronesl a Christopherův hábit byl opět čistý. Rozhodně čistší než když jsme sem šli. ,,Potřebuji půjčit sovu" nahodila jsem psí oči. ,,Žužu je ti k dispozici" nabídl Christopher a zazubil se. ,,Děkuji" mrkla jsem na něj. ,,Nemluvte a přesazujte" napomenul nás Neville. Jedna zmijozelka se na mě zašklebila. Vytáhla jsem hůlku a když se holka ani Neville nedívali, zvedla jsem jeden květináč do vzduchu, přenesla jsem ho nad zmijozelku a překlopila jsem ho. James a Christopher se začali smát nanovo. ,,To si vypiješ ty-" vykřikla zmijozelka. ,,Co? Mudlovská šmejdko? Zlato tak mi říct nemůžeš. Příště pozor na jazyk. Slyšela jsem tě nepěkně mluvit o žácích Nebelvíru" přeslazeně jsem se usmála. Ta holka se smála Brigitte, že je její táta mudla. A tohle já být nenechám.

Po přednášce od McGonagallové jsme dostali i přednášku od táty Remuse. ,,Taky jsme byli takový. Remus se ale většinou neúčastnil šikany a žertíků na studentech, něco máš po něm, ale já a James jsme byli postrach Bradavic a hlavně paní Norrisové" smál se táta Sirius. ,,Tak v tom jsou po vás. Na chlup stejní" povzdechl si táta Remus. Já a James jsme se na sebe podívali a zasmáli jsme se. ,,Na chlup paní Norrisové" šeptnul mi Christopher. Zasmála jsem se trochu víc nahlas. ,,Mladá dámo, ještě jeden průšvih a-" začal táta Remus. ,,Nech ji být. Taky jsi byl namočený v hromadě průšvihů" přerušil ho táta Sirius. ,,Ta hromada byla aspoň čtyřikrát menší než ta tvoje! Proč je ve všem po tobě?" vydechl táta Remus frustrovaně. ,,Ve všem ne. Díky ní mám čistý hábit a ve sklenících se nešlapeme po kytičkách" zapojil se do toho Christopher. ,,Notak tati. Já se nezměním. Prostě jsem Blacková" nahodila jsem psí oči. ,,Celý ty" táta Remus se otočil na tátu Siriuse. ,,Měl jsi s tím počítat" pousmál se táta Sirius a líbnul tátu Remuse na tvář. ,,Strejdo mám se zeptat, jestli pojedeme vlakem nebo se přemístíme" změnil téma James. ,,Jako každý rok Jamesi. Přemístíme se" odpověděl mu táta Remus.