Proč jste mi to neřekli?

406 11 0
                                    

Taylor šla do sboru a Sally s Brigitte se na ni šly podívat. Měla jsem jít taky, ale to v ředitelně mě úplně rozhodilo. Řekla jsem, že je mi špatně a Taylor mi řekla, že můžu jít příště. Dost se mi ulevilo, stejně bych nedávala pozor. Ležela jsem na posteli a zírala jsem nahoru. Ozvalo se zaťukání na okno. Vstala jsem a stoupla jsem si k oknu. ,,To snad není pravda" vydechla jsem. James mi zamával. Že bych ho tam nechala? Ne. Až taková mrcha na něj nebudu. Navíc se potřebuju někomu vypovídat. Otevřela jsem okno, počkala jsem až vletí dovnitř a zavřela jsem za ním. ,,Trestu jsme se vyhli, ale ředitelka byla naštvaná, že tam nejsi. Kdyby se někdo ptal, bylo ti špatně. Měli jsme o tebe strach" James své koště opřel o stěnu vedle mého, ale obě spadly. ,,Hrozně mě naštvali. A taky mi ublížilo, že mi to neřekli. Proč mi to neřekli?" znovu jsem se posadila na postel. ,,Třeba tě nechtěli rozhodit. Nebo tě zatěžovat" James si prohlédl fotky nalepené na skříni a vzal jednu, na které jsme se se Sally objímaly na nádraží. Bylo to loni a fotil nás Felix. On byl skvělý fotograf. A úžasný odražeč. S Kate byli skoro nepřekonatelní. ,,Rozhodili mě teď. Nenapadlo je, že na to přijdu?" odfrkla jsem si. Vážně mě to mrzí. Mrzí mě, že mi nevěřili. Opravdu jim nedošlo, že mě tím raní? ,,Mně to taky nikdo neřekl. Třeba nás toho chtěli ušetřit. Dědu zabil Pettigrew. Já bych se taky nechlubil tím, že jsem byl v Azkabanu. Mimochodem pěkná fotka" poznamenal. ,,Jak by jsi reagoval ty na mém místě? Jamesi máme úplně stejnou povahu. Taky by jsi vyšiloval. Já tě znám" rozhodila jsem rukama a postavila jsem se. ,,Vyšiloval bych. Hele Blacková, myslím, že by jsi o tom měla mluvit se svými táty" povzbudivě se na mě usmál. Přikývla jsem a objala jsem ho. ,,Já jen nechápu jak to tam vydržel" zamumlala jsem. ,,To mě taky zajímá. A nic si z toho nedělej. Mně naši taky řekli teprve v prváku, že byl táta vyvolený" uklidňoval mě. ,,Jenže tobě to aspoň řekli" povzdechla jsem si.

,,Jamesi tohle to byl příšerný nápad" pronesla jsem. Já jsem ale husa. ,,Tak jsi s tím neměla souhlasit" odvětil James a zaklepal na dveře. Nemám nejmenší tušení proč jsem na tuhle stupiditu kývla. Nechci s nima mluvit. Dveře otevřel táta Remus. ,,Becco? Jamesi? Co tu děláte?" podivil se. ,,Musíme s vámi mluvit. S vámi oběma" oznámil James. Táta se trochu zamračil, ale pustil nás dál. ,,To je milé. Návštěva v devět večer" usmál se táta Sirius a posadil se. ,,Co potřebujete?" táta Remus se posadil vedle něj. ,,Já jsem jen doprovod. Ona sama by nikdy nešla. Radši se bude na všechny mračit. Víš ty, že mi to dávají za vinu?" James se otočil na mě. ,,Většinou za to taky můžeš ty" zamumlala jsem. ,,Řekneš to, nebo ti mám pomoc?" povzdechl si James. ,,Umím mluvit Pottere" zavrčela jsem na něj. Tátové téhle naší výměně názorů přihlíželi. Nadechla jsem se a spustila jsem. ,,Kdy jste mi chtěli říct, že byl táta Sirius v Azkabanu?" zeptala jsem se. Tátové na mě vykulili oči. ,,Jak-jak jsi na to přišla?" vykoktal táta Sirius. ,,To je snad jedno, ne? Proč jste mi to neřekli?" opáčila jsem. Táta Sirius se podíval na tátu Remuse. ,,Říkal jsem, že jí to máme říct. Ale ty jsi mě neposlouchal" obvinil tátu Siriuse táta Remus. ,,Teď není zrovna vhodná doba na to se hádat, Remusi" zasyčel táta Sirius. ,,Chtěli jsme tě toho ušetřit" chopil se vysvětlování táta Remus. ,,Byl jsem nevinný. Ten hnusák Pettigrew to na mě hodil!" vykřikl táta Sirius. ,,Siriuse obvinili, že řekl Voldemortovi kde se Lily a James ukrývají. Jenže Peter byl smrtijed. On Jamese a Lily prozradil" začal táta Remus. ,,Přišel jsem na to. Věděl jsem to hned. Šel jsem si to s ním vyříkat. Ten hnusák způsobil výbuch, při kterém zemřelo dvanáct mudlů. Jenže předtím si uřízl prst, který po sobě nechal, proměnil se v krysu a utekl. Obvinili mě z toho všeho" pokračoval táta Sirius. ,,Všichni věřili, že Peter je mrtví. Ale on žil ve své krysí podobě. Sirius byl nakonec očištěn" dokončil táta Remus. ,,Proč jste mi tohle neřekli dřív?" vydechla jsem. Celkem zajímavé. ,,Nechtěli jsme tě tím zatěžovat. Chtěli jsme tě toho ušetřit, jak už jsem řekl. Všechna obvinění byla stažena" vysvětlil mi táta Remus. ,,A stejně jsem na váš naštvaná. Měla jsem právo to vědět. Jdeme Jamesi" vstala jsem a s Jamesem v patách jsem odešla. To mi jako nevěřili? Vážně mě ranilo, že mi to neřekli. ,,Hele Becco, nebylo to od nich fér. Ale hlavně už kvůli tomu nebreč. Mají tě rádi. Jsi pro ně všechno" James mě zastavil. Objala jsem ho. ,,Vlastně ani nevím, proč brečím" přiznala jsem. Poslední dobou toho na mě bylo moc, tak to na mě asi dolehlo. Odtáhla jsem se od něj a setřela jsem si slzy z tváří. ,,A teď úsměv. Ve společence je dost lidí" pobídnul mě a usmál se na mě.

,,-Zpívám mnohem líp a on to dá jí. Ani nevíš jak mě naštval" stěžovala si Taylor. ,,Všechny s tebou soucítíme. Becco, vysušíš mi vlasy?" Sally odhodila na postel ručník. ,,Kratiknot je mimo. Nic si z něho nedělej" mávla jsem hůlkou a tím jsem Sally vysušila vlasy. ,,Sally, ručník do koupelny. Becco co to máš za tričko? Tohle jsem na tobě ještě neviděla" Brigitte vyšla z koupelny s flekem od zubní pasty na tričku. ,,Starej se spíš o svoje tričko. Máš tam flek" poukázala jsem. ,,Teda Brigitte, ty jsi ale prase" zasmála se Sally. Taky jsem se pousmála. ,,Ten už tam mám dva dny. Nesmějte se. A řeč tím neodvedeš" Brigitte si založila ruce na hrudi. ,,Není to její tričko. Je Jamese" zazubila se Taylor. ,,Práskačko" otočila jsem se na ni. ,,Měla jsi to poznat. S Jamesem jsi chodila" usmála se Sally. ,,Milé dámy, téma můj vztah s Jamesem Poterrem už nikdy nevytahujte. Jako by se to nikdy nestalo. Rozumíme si?" Brigitte nás přejela pohledem. Já, Taylor i Sally jsme vyprskly smíchy. ,,Co je tu k smíchu?" nechápala Brigitte. ,,Vážně se ptáš? Ty vaše pohledy jsou opravdu nenápadné. Proč jste se rozcházeli, když spolu očividně chcete být?" vysvětlila jsem s úsměvem. ,,Prostě jsme se rozešli. Spíš ty vyklop, co máš s Robertem. Je na tebe až přehnaně milý" otočila Brigitte. ,,Má špatné svědomí kvůli tomu co se stalo" mykla jsem rameny. ,,Od té doby co jsi se vrátila z ředitelny jsi divná. Co se stalo?" změnila téma Sally. Mám jim to říct? Přece jen to neví Fred ani Gerard. ,,Celkem dost nás seřvala. A už jsem unavená. To je vše" zalhala jsem. Někdy to Sally řeknu, ale teď ne. ,,Tak půjdeme spát. Ono už je na čase. Je jedenáct" pousmála se Taylor.

,,Dneska si zopakujeme něco z třetího ročníku. Kdo si pamatuje, co se dává do Zmenšovacího lektvaru?" Snape se rozhlédnul po třídě. Přihlásili se jen Gerard a Mitch. U Merlinových vousů, jak si to jako mám pamatovat? Bylo tam něco s krysou. ,,Pane Prisley" Snape se podíval na Mitche. ,,Sedmikrásky, scvrklofík, housenky, krysí slezina a šťáva z pijavic" vyjmenoval Mitch. ,,Na přípravu Zmenšovacího lektvaru budete potřebovat nakrouhané sedmikráskové kořeny, oloupaný scvrklofík, nařezané housenky, krysí slezinu a pár kapek šťávy pijavic. Rozdám vám učebnice pro třetí ročník, podle nichž lektvar ve dvojicích připravíte. Do příští hodiny mi odevzdáte seznam surovin, postup přípravy i vaše případné postřehy a poznámky zapsané na pergamenu. Hloupé omluvy neberu v potaz, pane Pottere. Nachystejte si vše potřebné a pusťte se do práce. A abych nezapomněl, jestli to někdo rozleje, nebudu mu dávat novou šanci. Pottere, Wilsone, Blacková, Weasley" přikázal Snape. ,,Pfff. Co si o mně myslíte? Loni to bylo naprosto omylem. Neuvědomil jsem si, že tam ten kotlík je a jak jsem rozhodil rukama, tak jsem ho prostě shodil. Ale mohl za to Christopher, protože to on začal mluvit, že to dělám špatně" peskoval James. ,,Co děláš Frede? Nech ty sedmikrásky! Nesahej na mě!" vykřikl Christopher. ,,Tak na to teda jako ale zapomeň. To ty na mě nesahej. Nech mě!" bránil se Fred. Christopher se po něm vrhl a shodil jeho i sebe na zem. Dělají si srandu? Opravdu se rvou o kořen sedmikrásky? ,,Okamžitě toho nechte!" vyjel na ně Snape. Zdařile ho ignorovali. Přihlížela jim celá třída. Nebelvírští se jim smáli, zmijozelští se pochechtávali a něco si šuškali. ,,Frede, Christophere, chovejte se trochu normálně" napomenul je James. Ti dva jsou jako hluší. ,,Nechte toho! Jste jako malí! Vzpamatujte se!" okřikla jsem je. Ti dva toho nechali. Podívali se na mě, pak na ostatní a nakonec na sebe. ,,Srážím Nebelvírů třicet bodů! Posbírejte se ze země a všichni začněte pracovat. Do konce hodiny to budete mít hotové" zavrčel Snape. ,,Jste mimo" utrousil Gerard. ,,Hele kluci, jestli už to nemůžete vydržet, sápejte se po sobě aspoň v soukromí" James ke Christopherovi natáhl ruku. ,,Souhlasím s Jamesem. Až vás nikdo neuvidí" poznamenala jsem a natáhla jsem ruku k Fredovi. On ji přijal a s mou pomocí se postavil. Christopher s Jamesovou pomocí taky vyskočil na nohy. ,,Nechte si ty kecy. Nemáte scvrklofík navíc?" Christopher si oprášil hábit.

Ahoj, omlouvám se, že jsem opět v pondělí nevydala kapitolu, ale na mou obranu, neměla jsem čas. Jsem ráda, že jsem stihla vydat kapitolu dnes. Fakt se omlouvám a doufám, že v pondělí už budu stíhat.
Stanicka2004

Blacková!Kde žijí příběhy. Začni objevovat