Dlouhá cesta,
hodiny sezení,
zaprášená a špinavá okna,
špinavej svět za nimi.
lidé bez viny
a lidé prolhaní
jak bulvární noviny.
přecpanej autobus,
čerstvě nalakovanej
a vmžiku sedřenej lak,
starej svetr barevnej,
drdol udělanej ani nevím jak.
přes přechod přecházej
muži a pár žen v zelené.
válečné uniformy visí na jejich těle
nevím proč,
ale respekt z nich jde.
slůvka se stejnýma písmenama na konci hledám,
ale už nic nenalézám.
kašlu na to,
rýmovat neumím,
žádnou důležitou myšlenku předat nechci,
tak tuhle hloupost už ukončím.
ČTEŠ
Poezie světla noci
PoesíaNebe klidné a veliké, poseté hvězdami, kam jinam jít, když chcete být samy? - - mozna spatna poezie, stejne jako muj zivot. nebo ne? /1/
